Alláh je náš Bůh a islám naše pravá víra. „Dvě sestry“ míří z Osla do Rakky bojovat na straně Islámského státu

21. červen 2018

Proč? To zachycuje reportážní román norské novinářky a oceňované autorky dokumentárních románů Åsne Seierstad. O nejnovějším edičním počinu slovenského nakladatelství Absynt mluvila Markéta Kaňková s překladatelkou knihy Kateřinou Krištúfkovou.

Nejprve se zajímala o to, z jakého bodu začíná Asne Seierstadt příběh dvou dospívajících, postupně se radikalizujících dívek, vyprávět. „Kniha pojednává o dvou dívkách, o Norkách somálského původu, které se do Norska se dostaly se svými rodiči. Celý život strávily v Norsku, chodily tam do mateřských i základních škol, Ayan pak v Norsku dokonce vystudovala i střední školu. Během puberty se obě dívky začaly víc a víc přiklánět k radikálnímu islámu. Určitým způsobem k tomu přispěly hodiny koránu. Ve chvíli, kdy Ayan bylo 19 let a Leile 16, byly už natolik radikální, že se rozhodly, že pravý islám můžou praktikovat jedině mimo Norsko, a proto se připojily k Islámskému státu a odjely do Sýrie."

Autorka v doslovu říká, že její hlavní touhou a potřebou bylo zachytit proces islámské radikalizace dvou dívek, zachytit všechny faktory, které hrály důležitou roli. Jedním z nich byly určitě lekce koránu, které dívky dostávaly. O dalších mluví Kateřina Krištůfková: „Roli určitě hrálo hledání vlastní identity, protože obě děvčata jsou druhou generací přistěhovalců, to znamená, že mají pocit, že nejsou Norky, ale ani Somálky, hledají svoje místo. A má to určitě celou řadu dalších důvodů – je tu touha po vzrušení, touha se bouřit, protestovat proti rodičům."

Život dívek v Sýrii už kniha příliš nepopisuje. „Přestože autorka obě dívky kontaktovala několikrát, a žádala je, aby poskytly svou verzi příběhu a důvody, které vedly k odjezdu, neodpověděly. Důvodem mohlo být to, že Islámský stát je v tomto velmi přísný, členové nemají právo vyjadřovat se v médiích, mluvit o tom, jak to v Islámském státě funguje. Život v Rakce tedy popisuje jen okrajově prostřednictvím facebookových a twitterových příspěvků, které publikují ženy žijící v Islámském státě. Ty ho ale líčí ze svého hlediska, tzn. jako něco úžasného.“

Jednou z důležitých postav knihy je otec dvou dospívajících dívek. Vydá se dívky hledat, chce je najít a přivézt zpátky do Osla. „Obětuje úplně všechno, od peněz až po volný čas. Narozdíl od jejich matky se nesmířil s tím, že dcery odešly. Bylo pro něj nepochopitelné, že se radikalizovaly natolik, že nevidí, že udělaly chybu. Má pocit, že je musí najít a vysvětlit jim to,“ říká Kateřina Krištůfková.

Dvě sestry jsou reportážním dokumentárním románem, autorka vychází z pravdivých autentických událostí. „Základem bylo vyprávění otce dívek. Dále autorka využívala policejní zprávy, korespondenci mezi otcem dívek a syrským pašerákem, kterého si v Sýrii najal proto, aby mu pomohl dívky nalézt. Také vycházela ze zpráv z Whatsappu, zpráv ze sociálních sítí, které si vyměňovali spolužáci dívek, když se dozvěděli, že dívky odjely, atd.,“ dodává k použitým pramenům Kateřina Krištůfková.

autoři: Markéta Kaňková , Hok
Spustit audio

Související