Ani na západní Ukrajině není bezpečno. V noci sleduji, kam letí rakety, říká humanitární pracovnice

Ve městě působila od prosince 2021, život v něm prý byl zcela normální a komfortní. „Chodila jsem tam do fitka a do restaurací, procházela se. Neměla jsem skoro žádné bezpečnostní omezení, někteří kolegové z OBSE tam měli i své rodiny s dětmi,“ popisuje.

Čtěte také

Jakákoli obilná dohoda je lepší než žádná. Útoky blízko aliančního území jsou velice nebezpečnou hrou, míní velvyslanec Landovský

Dva dny po invazi byla spolu s dalšími členy mise evakuována, čímž s městem ztratila přímý kontakt. Stále ale sleduje dění prostřednictvím skupin na sociálních sítích, které sdružují obyvatele města: „Na město vzpomínají s velkým sentimentem. Nikdo neuvádí, že by tam docházelo třeba k nějaké diskriminaci na základě toho, jakým jazykem mluvili.“

Město v červnu roku 2014 ovládli proruští separatisté, po dvou měsících nad ním získala zpět kontrolu Ukrajina. „Zajímalo mě, jestli docházelo k nějakému lynčování a trestání osob, které se profilovaly prorusky. Ale dozvěděla jsem se, že jen bylo zahájeno několik procesů s kolaboranty, mnoho z nich ale ani nikdy nebylo dotaženo do konce. Ukrajina vlastně byla tolerantnější, než se jí někdy vyčítá,“ uvádí.

Mise OBSE skončila v březnu 2022, protože Rusko nesouhlasilo s prodloužením jejího mandátu, takže všech 700 pozorovatelů z 57 zemí muselo z Ukrajiny odejít, a nadále odmítá participovat i na dalších platformách.

Kateřina Krejčová během humanitární práce|foto:Jana Karasová, Český rozhlas

„Je to i problém v případě humanitární práce, protože Rusko nedávno odmítlo být součástí monitorovací platformy, ze které humanitární pracovníci získávají informace o bezpečnosti,“ dodává.

Ve střehu před raketami

Krejčová dnes na Ukrajině působí právě jako humanitární pracovnice. Na západě země dnes nacházejí útočiště lidé z Donbasu i ze všech oblastí podél fronty. V rámci Ukrajiny přesídlilo 5 milionů lidí, dalších 8 milionů odešlo do zahraničí.

„Tato data počítají s tím, že se vnitřní přesídlenci ve svém novém bydlišti zaregistrují, což se z různých důvodů ne vždy děje, takže skutečné číslo může být vyšší. Tady v Černovicích to může být až 100 tisíc osob,“ uvádí pracovnice francouzské organizace Action Against Hunger.

Čtěte také

Ondřej Soukup: Proč nikdo nevěří, že Putin chce vyhladovět svět

Návrat do svého původního bydliště přitom podle průzkumu zvažuje 84 procent z nich, otázkou ale zůstává, kdy to bude možné. „V tuto chvíli jsou zaseknutí v kolektivních centrech a ubytovnách, což je obrovský problém nejen na západě,“ přibližuje.

„S tím, že konflikt už trvá déle než rok, se začínají měnit i pravidla poskytování financí od donorů. Takže humanitární organizace už mají velký problém financovat aktivity v západních oblastech, protože to už není akutní, život zachraňující práce, ale podobá se spíše nějaké rozvojové pomoci. My máme třeba velký problém, jak pečovat o osoby, které jsou tu déle než měsíc,“ doplňuje Krejčová.

Zdůrazňuje přitom, že bezpečno v tuto chvíli není ani na západní Ukrajině, i sem totiž dosáhnou ruské letecké útoky. „Když byl nedávno útok na Lvov, měla jsem tým v Ivano-Frankivsku, přes který letěly rakety. Probudila jsem se ve dvě hodiny ráno, součástí mojí práce je sledovat i to, kam letí rakety. Profesionální organizace tohle musí brát v potaz,“ uzavírá.

Kateřina Krejčová|foto:Jana Karasová, Český rozhlas

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.