Četla jsem páté přes deváté, říká Lenka Jungmannová
Ze své knihovny vybírá literární historička a teatroložka Lenka Jungmannová. Setkání s knihami napříč prostorem a časem. Připravila Blanka Stárková.
„V dětství mě ke kvalitní literatuře nikdo příliš nesměroval,“ vzpomíná Lenka Jungmannová. Vlastní cestu ke světové literatuře si na počátku 80. let našla poněkud neobvyklým způsobem: „Na střední škole jsem si předplatila slovenský časopis Film a divadlo. Mezi jiným informoval o edici nakladatelství Tatran Knižnica modernej prózy, kde ve slovenských překladech vycházela spousta románů zahraničních autorů – Dům duchů od Isabel Allendové, Pasternakův Doktor Živago, Mailerova Katova píseň, Fowlesova Francouzova milenka, romány Joyce Carol Oatesové. Bylo to pro mě vodítko ke kvalitní literatuře, která později vyšla třeba i v češtině, ale tehdy jsem to musela číst slovensky. Musím ale přiznat, že tahle schopnost číst v jazyce, jímž v mém dětství mluvila média docela běžně, se ztrácí.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
