Jaký je obraz dnešního Německa z pohledu energetiky?
Leckdo Německo vnímá jako progresivní, ekologickou zemi, kde se odstavuje jádro, točí se větrníky, lesknou solární panely, vyvíjejí výkonné baterie a na to všechno si ještě koncový spotřebitel rád angažovaně připlatí.
Německá kancléřka Angela Merkelová prožívala minulý týden těžké chvíle. Političtí rebelové z její vlastní frakce sesadili jejího nejbližšího spojence Volkera Kaudera z postu předsedy poslaneckého klubu CDU/CSU v Bundestagu.
Pak je tu ale jiný pohled. Německo se sice hlásí k závěrům pařížské klimatické konference, ale realita je jiná. Ačkoli má v dnešní Evropě pověst špinavé energetiky Polsko, tak zajímavý je graf, se kterým přichází agentura Bloomberg.
Z něho vyplývá, že spotřeba hnědého uhlí v energetice se v Německu neprakticky nesnížila od roku 2002. Jediný relevantní propad za posledních 30 let se odehrál první tři roky po pádu komunismu v NDR.
Až Německo začne utlumovat spalování uhlí (pokud rozhodnutí zase – jako už několikrát – neodloží) bude muset zvýšit dovoz plynu, především tedy toho ruského.
Do roku 2021 se totiž Německo chystá vypnout takový roční objem výkonu jaderné energetiky, který se rovná spotřebě elektřiny v celé České republice. Větrníky a soláry nepomohou, zvláště poroste-li v budoucnu počet automobilů na elektrický pohon.
Další rusko-německý plynovod pod Baltským mořem Nord Stream 2 rozděluje Evropu, ale nejen Evropu: nabourává dokonce do určité míry i euroatlantickou spojeneckou vazbu.
Nyní podle agentury Bloomberg řeší kancléřka Angela Merkelové takřka neřešitelné dilema: jak omezit nejšpinavější zdroj energie a nezvýšit sociální úzkost v regionech bývalé NDR.
Kancléřka se potkala s premiéry spolkových států, ve kterých se těží uhlí. Ti totiž také sedí ve vládní energetické komisi, která rozhodne, jak rozfázovat (a jestli vůbec) konec spalování uhlí.
Je to citlivá záležitost, protože uhelný průmysl v Německu zaměstnává 50 tisíc lidí a politici z Alternativy pro Německo se brání ukončení spalování uhlí a vůbec kritizují energetickou politiku kancléřky a její program rozvoje obnovitelné energie.
Německá vláda nedávno schválila rozšíření Nord Stream na celkem čtyři plynová potrubí. Protestuje Polsko a Ukrajina. Tvrdí, že to ohrozí energetická soběstačnost celé EU. Zastánci Nord Stream II. naopak tvrdí, že soběstačnosti napomůže. Kde je pravda?
Nezaměstnanost v regionech Sasko, Sasko-Anhaltsko a Braniborsko činí okolo 6,5 procenta, což sice nevypadá dramaticky, ale je to o dvě procenta víc než na Západě. A právě v těchto státech hodně ztratila především sociální demokracie a boduje zde právě krajní pravice.
Německá spolková vláda se chystá postiženým regionům nabídnout vytvoření 5 tisíc pracovních příležitostí, postižené státy žádají kompenzaci ve výši naprosto astronomických 60 miliard euro.
Dodejme, že pokud Německo opravdu zastaví výrobu energie z uhlí ve stejnou dobu, jako zastaví výrobu uhlí z jádra, je už potom jasné, proč Německo tolik podporuje dostavbu rusko-německého plynovodu Nord Stream 2. Země totiž bude muset vsadit úplně na výrobu elektřiny z plynu.
I tady ale možná Němci brzy narazí. Američané totiž stupňují svou kritiku Nord Stream 2, protože podle nich izoluje Ukrajinu. Americký prezident tu má i jednu svoji osobní motivaci.
Vysloveně ho osobně irituje, že je v Německu portrétován jako Putinův agent a přitom byznys s Putinem dělají Němci a bývalí agenti KGB a Stasi. Pokud Američané opravdu spustí sankce vůči firmám, které participují na Nord Stream 2, začnou se v Evropě teprve dít věci.
Co se slavné Energiewende týče, vyjevuje se to celé stále více jako ideologicky motivovaná bublina, možná se to dokonce pomalu ale jistě blíží slovu podvod.
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
