Líbí se mi osobní zodpovědnost vůči posluchači
Honzovou náplní práce je, aby všechny digitální rozhlasové produkty a služby byly pro posluchače intuitivní, dostupné a přinášely jim za jejich koncesionářský poplatek co největší užitek. Je zodpovědný za to, aby si Český rozhlas včas osvojil všechny nové technologie či distribuční platformy, které nám v rozhovoru více přiblíží.
Český rozhlas začínal v plátěném stanu skoro před sto lety. I když my sami si to nemůžeme pamatovat, vysílání se od té doby dramaticky změnilo. Původní myšlenka ale zůstává stále stejná: veřejnoprávní rádio a expert na audio. Jak se dnes Českému rozhlasu daří přizpůsobovat novým technologiím?
Je pravda, že dnes už nám skauti nemusí půjčovat stan, jako před skoro 100 lety. Myslím, že nové technologie využíváme skvěle a různých technických vychytávek máme plnou naší „digitální laboratoř”; zvukoví asistenti, on-line rádia, podcastové aplikace. Díky tomu můžeme pořád sledovat nejnovější trendy v poslechu audia a vycházet vstříc posluchačům v tom, jak chtějí dnes audio konzumovat.
Takže tebe baví dostávat rozhlas „k lidem”?
Jasně! Lidé nám platí koncesionářské poplatky a naším úkolem je, aby i ta poslední koruna byla utracená účelně a lidé dostali to, za co si platí. Pokud si kupují chytré telefony, naše práce je nabídnout jim perfektní mobilní aplikaci, ze které se dostanou ke kompletnímu rozhlasovému vysílání a audioarchivu. Pokud už mají oblíbenou nějakou jinou mobilní aplikaci, naším úkolem je dostat rozhlasová audia i tam.
Jaký tým lidí má tyto nové technologie v Českém rozhlase na starosti?
U nás v Nových médiích je asi 40 lidí. Někdo vylepšuje audia z vysílání stanic o texty, videa nebo fotky, někdo vyvíjí weby, někdo mobilní aplikace, další spravuje naše podcastové účty na Spotify a iTunes, jiní zase spravují sociální sítě. Nové technologie ale v rozhlase neřeší jen Nová média. Důležití pro inovace jsou také kolegové z oddělení distribuce signálu, Kreativní HUB a vlastně všichni. Protože i když jedno oddělení vymyslí super projekt, k jeho dokončení je stejně potřeba spolupráce všech.
A jak tedy probíhá tvůj běžný pracovní den?
Žádný pracovní den vlastně není úplně běžný. Běžný je vždy asi jenom začátek: propláchnout kávovar a udělat si kafe. Pak už to jede vždycky podle toho, co je potřeba: design nových a redesign stávajících produktů jako třeba mikrostránek, mobilních aplikací či HbbTV aplikací, přípravy speciálních projektů jako třeba k výročí okupace v roce 1968, rozvoj našich webových stránek, příprava veřejných zakázek, analýza chování našich posluchačů a další. Každý den je třeba řešit i spoustu maličkostí - příprava podmínek přebírání našich článků fanoušky, koncepce sdílení našich audií třetím stranám, jednání s partnery či dodavateli externích služeb, zadávání nových požadavků našim vývojářům a spousta dalších.
Práce v rozhlase tě evidentně baví - co konkrétně nejvíc?
Líbí se mi ta osobní zodpovědnost vůči posluchači. Nejsme byznysová firma, co se snaží o maximální výdělek, naším majitelem jsou všichni koncesionáři v České republice a musíme k nim proto přistupovat s pokorou. Mnozí rozhlas neplatí kvůli tomu, že chtějí, ale protože musí. Já to beru. K těm penězům proto přistupujeme s péčí řádného hospodáře, nakládáme s nimi transparentně a děláme všechno proto, abychom za ně prospěli celé společnosti. Myslím, že se nám to daří. Můžeme se pak v klidu podívat do očí nejen sami sobě ráno v zrcadle, ale i všem lidem venku na ulici. A to je super pocit.
A na závěr trochu z jiného soudku: kam nejraději chodíš na oběd?
Hned za rohem tu máme indickou restauraci Everest, kam chodíme s vývojáři na tradiční středeční Vindaloo. Nebo v Mánesce je trochu větší Indie s obědovým „sněz, co můžeš”, kde je to také výborné.