Meteor o gekončíkovi, sledování živočichů z vesmíru a pohřbívání slonů

Proč gekončík při utržení ocasu nekrvácí?

Gekončík noční |foto:Unsplash

Jaroslav Forejt z Chomutova je velký nadšenec do plazů. Vydává jediný český časopis o plazech, pořádá kroužky pro děti, příměstské tábory, jezdí se svými mazlíčky přednášet do škol nebo do domů pro seniory. Pozvali jsme ho do Meteoru, aby nám ukázal gekončíka nočního. To není úplně snadné, protože plaz musel být transportován ve tmě a teple. Když spatřil naše světlé studio, byl zprvu nervózní, ale po pár minutách se uklidnil a my si ho mohli důkladně prohlédnout.

Je možné spatřit živočichy z vesmíru?

Zeměkoule|foto:Pixabay, Licence Pixabay

Ano, i když ne jednotlivce. Jedno z největších hejn zooplanktonu najdeme u antarktických břehů, kde se může v jednom metru krychlovém mořské vody vyskytovat 30 000 korýšů. Jejich shluky jsou viditelné z oběžné dráhy kolem Země - jako narůžovělé skvrny zabírající na mořské hladině plochu až 250 kilometrů čtverečních. Celková hmotnost těchto asi šest centimetrů dlouhých a dva gramy těžkých korýšů se v jižních polárních mořích odhaduje na 500 milionů tun. To je víc, než váží dohromady celé lidstvo. Uvádí to biolog prof. Jaroslav Petr ve své knize Desatero pohybů, kterou vydává nakladatelství Dokořán a v Meteoru z ní čte Lucie Juřičková.

První česká ocel

Roztavené železo |foto: Enlightening_Images, Pixabay, Licence Pixabay, ©

V českých zemích se ocel rodila v podobných bolestech jako v Anglii. V roce 1875 její výrobu podle Bessemera zavedla Vojtěšská huť na Kladně. Jenže tento proces se pro rudu z nedalekých Nučic nehodil a na ní pec závisela. Majitelka hutě – Pražská železářská společnost – musela rychle zareagovat, a tak už 11. května 1879, pouhých pět týdnů po britské premiéře, začíná na zkoušku dvoudenní tavba podle Thomase, vůbec první na evropském kontinentu, snad dokonce za přítomnosti samotného vynálezce. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Pohřbívají sloni mrtvé?

Slon|foto: arunpnr, Pixabay, Licence Pixabay, ©

Zní to podivně, ale pohřbívání mrtvých možná není jen výsadou člověka. Odklízení uhynulých jedinců je běžné u mnoha druhů živočichů, většinou jsou za tím hygienické důvody, aby se nešířily nemoci. V Indii si ale všimli hned několika případů, kdy sloní stádo přesunulo uhynulé slůně do příkopu a zahrabalo ho. Vždy se to dělo v noci a lidé pak ráno našli jen nohy trčící z hlíny. Jde opravdu o pohřbívání? Nad tím se zamýšlí biolog prof. Jaroslav Petr.

Čápovi Vendovi se vyklube první potomek

Čápi si rádi hnízda staví ve výškách.|foto:Shutterstock

Přibližně měsíc sedí čápi na vejcích. Zahřívají je a vytvářejí podmínky pro úspěšný růst ptáčat. Když zkonzumují obsah vejce a dostatečně se zvětší, přichází čas prorazit skořápku a vyklubat se. Přesně na tento okamžik z pohledu rodiče čeká čáp Venda v podání Jiřího Lábuse. Jeho život komentuje v Meteoru ornitolog Zdeněk Vermouzek.

Seriálem podporujeme velké celoevropské sčítání čápů bílých a národní sčítání čápů černých. Zapojte se do sčítání čápů bílých na cap.birdlife.cz a černých na avif.birds.cz.