Může být veganství nebezpečné? Zjistěte více o extrémních způsobech stravování
Jaké existují přístupy ke stravování? S doktorkou Kateřinou Cajthamlovou jsme se podívali na různé druhy extrémního stravování.
Mezi vyvážené způsoby stravování patří semivegetariánství, tedy strava s převahou rostlinných zdrojů potravy obohacená o mléčné výrobky, vejce a rybí maso, kde živočišná složka potravy tvoří maximálně jednu čtvrtinu jídelníčku. „Ze zdravotního hlediska je u semivegetariánů velkou výhodou, že je omezeno červené maso,“ upozorňuje doktorka.
Vedle semivegetariánství se objevuje také flexitariánství. Při tomto způsobu stravování mohou začátečníci sníst za pět dní, kdy je povoleno maso, pouze 740 g masa. Pokročilí pak už pouhých 500 g za tři až čtyři dny.
V poslední době získává na popularitě veganství, které z jídelníčku vynechává veškeré živočišné produkty. Velkou hrozbou veganství je nedostatek vitaminu B12, který nelze z rostlinných složek získat. „Veganství je velice škodlivé pro těhotné a kojící ženy, kojence a děti a pro jakékoli nemocné osoby, u kterých je důležité dostatečné množství minerálů a vitamínů,“ varuje Cajthamlová.
Extrémnější verzí veganství je vitariánství, které umožňuje jíst pouze syrovou stravu a výrobky, které neprošly tepelnou úpravou nad 42 °C. Frutariáni jedí pouze ovoce, oříšky a semena.
Jaké mohou být zdravotní následky dodržování extrémních způsobů stravování, uslyšíte v záznamu pořadu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.