Nikdo nesmí být v jazyce neviditelnx. Jazyk je tu pro nás, ne my pro něj, říká nebinární Matty

Ze současné živé češtiny se dá za účelem genderové neutrality vygenerovat hned několik inkluzivních forem. Intersexuální, trans a nebinární osoby, to je celá škála identit a každý*á využívá jiné strategie, jak se cítit v jazyce doma. Můžeme střídat rod mužský a ženský uvnitř věty nebo po větách, můžeme používat střední rod, můžeme místo koncovek říkat a psát –x anebo používat zájmeno „oni“ v jednotném čísle po vzoru angličtiny.

Poslední cestu si zvolili Matty Oaks. „Snažím se takhle mluvit fakt všude. Studuju Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy a nikdo s tím nemá problém. Všichni se snaží vytvořit inkluzivní prostředí. Když to používám v každodenní komunikaci, tak dělám vlastně osvětu. Je to takový můj každodenní aktivismus,“ říkají Matty.

Genderová lingvistka a germanistka Jana Valdrová usazená dlouhodobě v Insbrucku potvrzuje, že češtinou prostupuje silná binarita. „Trochu to komplikuje nebinární vyjadřování, ale přesto je možné komunikovat s nebinárními osobami důstojně,“ myslí si jazykovědkyně.

Genderová lingvistka a germanistka Jana Valdrová|foto:archiv Jany Valdrové

Podle Valdrové je otevřenost k novým jazykovým formám znakem demokratičnosti společnosti. V autoritativních režimech, jako je současné Rusko, jsou jakékoli trans identity ilegální, což se odráží i v jazyce. „Já se považuji za jazykovou anarchistku a myslím si, že každý může mluvit, jak chce. A ať sleduje účinky, jak je to přijímáno. Jazyková norma je to, co se používá, ne to, co někdo předepisuje. Jazyk vytvářejí mluvčí sami,“ říká Valdrová. O nejnovějších poznatcích o nebinární a inkluzivní češtině vyšla na platformě Instutu úzkosti příručka Manuál kvíření jazyka českého.

Jak se dá v češtině naložit s generickým maskulinem? Jsou psané formy inkluzivního jazyka snazší, než osvojení korektního verbálního vyjadřování? Proč na inkluzivní vyjadřování dobře reagují firmy? Poslechněte si celou Vlnu.