Představujeme porotu kategorie Dokument
Zajímá vás, kdo jsou vlastně porotci PBR 2026? Kategorii Dokument posuzují Jan Motal, Anna Vošalíková, Roman Štětina a garantem je Jan Herget.
JAN MOTAL
Jan Motal je filozof, religionista a experimentální umělec. Na univerzitách v Brně a Olomouci vyučuje mediální etiku a dialogickou komunikaci.
Jan Motal
Odborně se zabývá vztahem radikality a dialogu, o čemž často píše – naposledy knihy Radikální dramaturgie a Radikální teologie. Je koordinátorem Centra pro mediální etiku a dialog při KMSŽ FSS MUNI, v rámci MFDF Jihlava spolupořádá konferenci o etice v dokumentárním filmu. Spolupracuje s řadou žurnalistických a filmových organizací, jako je Nadační fond nezávislé žurnalistiky nebo Future Memory Lab, je členem redakční rady Deníku N. V rámci umělecké skupiny Dílo se věnuje intermediálním projektům, spojujícím performativní umění se starými technologiemi na bázi upcycklace, recyklace a udržitelné fotografie.
Odpovědi na otázky:
V čem je audio lepší než video?
Audio není lepší, ani horší. Je jiné. Dává více vyznět slovu, je psychologické, abstraktnější. Dnes si už nemůžeme hrát na to, že audio či video jsou oddělené světy, prolínají se. Doby, kdy existovaly jasné hranice mezi rozhlasem, televizí a kinem jsou pryč. Ale audio je stále nezastupitelné, protože zachraňuje řeč pro budoucnost.
Proč by měly vznikat audiodokumenty?
Proč by neměly? Je to stejná otázka, jako proč by měly vznikat filmové dokumenty nebo dokumentární divadlo. Proste patří do moderního rejstříku reflexe reality. Prostřednictvím dokumentární tvorby se angažujeme v aktuálních problémech světa kolem nás.
A pokud to děláme s důrazem na zvuk, bude to jiné angažmá, než když svět snímáme pohledem – už jev tom, že na mikrofon lidé jinak reagují. Proto je potřeba využívat různé způsoby, jimiž prostupujeme prostory našich životů.
ANNA VOŠALÍKOVÁ
Pracuje jako šéfdramaturgyně Českého rozhlasu pro digitální audioobsah.
Anna Vošalíková
Vystudovala Nová média se specializací na Transhumanismus a videoherní narativy na Univerzitě Karlově.Věnuje se experimentálním, literárně dramatickým i niche formátům i v pozici kreativního producenta. Zajímá ji celostní a komplexní přístup k audiotvrobě a snaží se ho ve svých projektech uplatňovat. Ve volném čase chodí v přírodě se svým psem Vladimírem, dívá se na špatné filmy, píše, hraje počítačové hry a vzpírá.
Odpovědi na otázky:
V čem je pro vás audio lepší než video?
Audio zanechává veliký prostor vlastní imaginaci a rozvíjí vnitřní život. Líbí se mi, že když poslouchám, stávám se ve větší míře spolutvůrcem vlastního prožitku. Audio vypovídá i o mě, mém vnímání, mých pocitech a myšlenkách. Možnost střetávat se s nimi v kontextu poslechu audiálních děl považuji za cenné.
Proč by měly vznikat audiodokumenty?
Audiodokumenty jsou z mého pohledu předními představiteli fenoménu, kterému se v angličtině říká „human condition“, lidského údělu. Popisují neobyčejně intimní okamžiky v životech lidí, vypovídají o svých tvůrcích způsobem, jako málokterá jiná forma tvořivosti, obnažují všechny, kdo se rozhodnou se jich účastnit, je tvořit, nebo je konzumovat.
ROMAN ŠTĚTINA
Ve své volné práci zkoumá způsoby produkce obsahu v médiích jako je film, televize nebo rozhlas. Jeho videa, instalace a objekty staví do popředí rekvizity, zvuková a filmová studia, či technologie, které se jinak skrývají za zvuky a obrazy přijímanými publikem.
Roman Štětina
Absolvoval pražskou Akademii výtvarných umění v roce 2015 poté, co strávil dva roky na Städelschule ve Frankfurtu nad Mohanem v ateliéru Judith Hopf a Douglase Gordona. V roce 2014 obdržel Cenu Jindřicha Chalupeckého pro výtvarné umělce do 35 let. Od roku 2016 působí jako odborný asistent v ateliéru Dušana Zahoranského a Pavly Scerankové na AVU v Praze.
Odpovědi na otázky:
V čem je pro vás audio lepší než video?
Audio se lépe stříhá a zabírá méně diskového prostoru :-) Každopádně si nemyslím, že je audio vždy a všude lepší než video. Jsou situace, kdy je lepší nevidět, a situace, kdy je lepší neslyšet.
Proč by měly vznikat audiodokumenty?
Je spousta věcí, o kterých je dobré mluvit do hloubky. Audiodokument je poměrně přístupný, technicky nenáročný a efektivní způsob, jak to dělat.
TEREZA SIMANOVÁ
Dramaturgyní audiodokumentů slovenského rozhlasu, v televizi se specializuje na rozhovory a žánr reality.
Tereza Simanová
Vystudovala scenáristiku a dramaturgii na Filmové a televizní fakultě VŠMU v Bratislavě. V letech 2017 až 2026 působila v Slovenském rozhlase jako dramaturgyně audiodokumentů. Na audiodokumentech se podílela také autorsky, přičemž se zaměřovala literárními tématy, občanskými aktivitami a důsledky proruské propagandy. Vedle práce v rozhlase působí také v televizi, kde se specializuje na rozhovory a žánr reality.
Odpovědi na otázky:
Proč je audio lepší než video?
Audio více nabízí větší svobodu, intimitu a prostor pro představivost než video. Příběhy, které jsem jako dítě poslouchala v rozhlase, na deskách či kazetách, měly v mé mysli vlastní obraz.
Pro audio tvorbu nejde o masový maraton, ale o velmi osobní disciplínu – často o osamělou chůzi. Svět vytvořený ze zvuků má osobitou sílu a ticho dokáže nést napětí, emoci i význam více přesnější než slova.
Proč by měly vznikat audiodokumenty?
Audiodokumenty dokáží zachytit lidský hlas, zkušenost a atmosféru s mimořádnou intimitou. Dávají prostor tématům i lidem, kteří se do obrazových médií často nedostanou, a umožní poslouchat bez okamžitého soudu.
V čase rychlých obrazů nabízejí soustředění, paměť a možnost porozumět světu přes konkrétní lidský příběh.
