Přibývá lidí, kteří jsou hrdí na to, že nosí kroj, říká Honza Žůrek z Hanáckého folklorního spolku
Jaká je u nás na Hané foklorní tradice a jak ji zachováváme dnes? Posláním Hanáckého foklorního spolku je sdružovat ty, kteří se o hanácké tradice a zvyky zajímají, o ty, kteří je udržují a rozvíjejí.
„Hanácký foklorní spolek nesdružuje všechny, ale máme kolem třiceti souborů, ať už dospělých nebo dětských. Jedná se zhruba o osm set členů, což není málo. Na druhou stranu i na Hané by to mohlo být mnohem víc, protože je to největší region na Moravě,“ říká Honza Žůrek. Zdůrazňuje, že ale rozhodně nejde o všechny, kteří se o foklor starají, kteří jím žijí.
Hanácký foklorní spolek pořádá pravidelné pouti a také velký festival Setkání Hanáků. Zároveň podporuje další významné akce, které připravují členské soubory, například Lidový rok ve Velké Bystřici, Hanácké slavnosti v Prostějově nebo festival V zámku a podzámčí v Přerově.
Jaké národopisné soubory a lidové muziky na Hané působí? Jaké zvyky a tradice se dodnes udržují?
O tom je další díl našeho seriálku Hanácké rok. Pusťte si jej.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
