Příští stanice Svoboda? Román Colsona Whiteheada Podzemní železnice ukazuje pravou tvář Ameriky

Jedním z nejvýznamnějších afroamerických spisovatelů současnosti je dvojnásobný držitel Pulitzerovy ceny, padesátník Colson Whitehead. Jeho věhlas zpečetil fantastický román čerpající z historicky zdokumentovaných příběhů útlaku černého amerického obyvatelstva od otrokářských dob. Podzemní železnice se letos dočkala filmového zpracování a uvádíme ji také na Vltavě k americkému svátku Juneteenth s herečkou Elizavetou Maximovou.

Premiéru poslouchejte on-line po dobu jednoho měsíce po odvysílání.

Účinkuje: Elizaveta Maximová
Připravila: Blanka Stárková
Překlad: Alžběta a Jan Dvořákovi
Režie: Vít Vencl
Premiéra: 6. 6. 2021

Colson Whitehead nosil téma svého románu v hlavě po mnoho let. Původně se při studiu pramenů chystal zpracovat osudy černého chlapce, ale nakonec se rozhodl vyprávět o dívce Coře. Částečně se při tom inspiroval i osudy Harriet Jacobsové, spisovatelky, jež v mládí unikla z otroctví.

Cora je otrokyně. Opuštěná dospívající dívka. Její matka Mabel před několika lety utekla za svobodou. Kamsi na sever. Vzala si s sebou zeleninu, pazourek, troud a mačetu, ale dcerku Coru zanechala bezútěšnému osudu. Napospas bílému otrokáři i černým obyvatelům vesnice, kteří jí každodenně dávají pocítit, že i bídní a utiskovaní lidé mají svou hierarchii. A že slabí a týraní nezřídkakdy týrají ještě slabšího.

S MABELINÝM zmizením se z ní stal vyvrženec. Bylo jí nějakých deset nebo jedenáct – teď už tady ani nezůstal nikdo, kdo by to věděl přesně. Vyděšené Coře se ze světa vytratily všechny barvy. Zůstala jenom šeď.

Prostředí černé vesnice je v románu vylíčeno velice realisticky. Otroci se pod neustálým tlakem na svých bližních dopouštějí mnoha křivd, ale zpravidla neztrácejí touhu po životě. Cora jako černá Jana Eyrová, sirotek, jenž dlouho nemá u nikoho zastání, dokud i ji otrok Caesar nepřemluví k útěku z plantáže. Čeká je svoboda, nebo smrt.

Čtěte také

V této chvíli nás autor společně s Corou a Caesarem posílá na divokou fantaskní cestu historickou Amerikou. Pojedeme s nimi Podzemní železnicí. Autor svou fiktivní železniční síť pojmenoval podle skutečné tajné organizace, která v první polovině devatenáctého století pomáhala uprchlým otrokům na svobodu. A navzdory „fantasy“ stylizaci, inspirované představou z dětství a hojnou četbou komiksů, vzdává Whitehead napínavou knihou té „skutečné“ Podzemní železnici nemalý hold.

Cora nepřejíždí jen mezi jednotlivými americkými státy, do jisté míry cestuje i v čase. Mezi reálnými činy a historickými událostmi devatenáctého i dvacátého století, přetavenými do literární podoby.

Dívejte se a objevíte pravou tvář Ameriky.

„Dívejte se celou cestu z okénka a objevíte pravou tvář Ameriky, radí nám jedna z postav románu. Nejen Ameriky, chtělo by se říct. Podzemní železnice patří k textům, které se pod pečlivě nastaveným drobnohledem snaží nahlížet extrémní odvahu, dobro i zlo.

  • Víte, že kdybyste si poslechli všechny četby na pokračování a povídky natočené v roce 2020 v Českém rozhlase, zabralo by vám to 24 a půl dne? Celkem jsme jich v loňském roce vyrobili 1645. Podívejte se na další fakta o rozhlasu na webu nasecislahraji.cz.
Naše čísla hrají... s vámi
autoři: Blanka Stárková , Alžběta Dvořáková
Spustit audio

Související

Nejnovější hry a četba

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.