Tereza Zavadilová: Sazby zůstávají vysoké, účet v bance skutečně vydělává
Začátkem letošního roku měli všichni jasno: inflace klesá, takže centrální banky budou moci snížit úrokové sazby, podpoří se ekonomika a porostou akcie. V tomto optimismu prožil svět první kvartál, kdy akcie rekordně vzrostly a rekordy lámaly i rizikové instrumenty jako třeba kryptoměny.
Postupně se ovšem začaly množit střípky dění ukazující, že optimisticky přímočaré nebude skoro nic. Datum, kdy by mělo dojít ke snížení úrokových sazeb v Americe, což je pro trhy klíčová událost, se postupně začalo odsouvat.
Čtěte také
A ukázalo se, že růst trhů byl tažen z podstatné části právě optimismem z čekaného snížení sazeb, takže psychologicky. Tento impuls nyní vyprchal. Množí se odhady, že americký Fed letos sazby vůbec snižovat nebude.
V Americe brání snižování úrokových sazeb paradoxní situace, kdy vcelku rychle rostla ekonomika, ale proti předpokladům také inflace. Byť tempo obojího na konci kvartálu přibrzdilo, jsou obavy, že by se mohla ekonomika začít přehřívat a další snížení sazeb by to ještě akcelerovalo a tlačilo i na inflaci.
Úroky vyšší než inflace
V Evropě je aktuální logika dění podobná, jen v trochu nižších číslech. HDP Evropské unie v prvním čtvrtletí vzrostlo, ekonomika se dostala z recese. Inflace je stále dost nad dvěma procenty, které by chtěla Evropská centrální banka, takže analytici mají za to, že ani ona nebude s poklesem sazeb spěchat. Obecně inflace ve službách se drží mnohem výše než u zboží, což se může stát novým normálem, protože zatímco řada zboží díky technologickému pokroku zlevňuje, lidská práce zůstává drahá.
Čtěte také
A podobná situace se odehrává i na domácím trhu. Také se čekalo rychlejší snížení úrokových sazeb, což by zlevnilo úvěry pro firmy či hypotéky pro domácnosti. Centrální banka letos snížila sazby už třikrát na aktuální 5,25 procenta. Teď analytici soudí, že do konce roku neklesnou pod čtyři procenta.
Žádné podstatné snížení cen hypoték, potažmo zvýšení zájmu o nákup realit se tak čekat nedá. ČNB se obává příliš rychlého růstu mezd, na který ukazují předběžné statistiky. Také oslabuje koruna především k posilujícímu dolaru a slábnoucí tuzemská měna by fungovala proinflačně. Aby centrální banka snížila úroky citelněji, musely by mzdy ochladnout nebo výrazněji posílit koruna, ideálně obojí, což zatím nevypadá.
Akcioví investoři a lidé, co si chtějí vzít půjčku, tedy z vysokých sazeb velkou radost nemají, běžné domácnosti ale klidně mít můžou. Úroky jsou aktuálně vyšší, než je inflace, a někde, třeba v Česku, dokonce významně, o několik procentních bodů. Taková situace tu byla naposled pár měsíců v roce 2012 – jenže i tehdy byl rozdíl výrazně nižší než teď. Reálně teď tedy Češi, když si peníze jednoduše uloží do banky na spořicí účet, bezpracně bohatnou.
Autorka řídí byznysový web Newstream.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
