Tři objekty lehkého opevnění na kopci Štvanice byly součástí příprav země proti nacistické agresi
Československé stálé opevnění se budovalo v letech 1935 - 1938. Objekty z první republiky nad Hynčicemi pod Sušinou má nově ve správě Muzeum vojenské historie a Staroměstska.
„Přímo v boji tyto objekty na Staroměstsku využity nebyly, protože přišla Mnichovská dohoda. Posloužily až Němcům na konci války proti sovětské armádě v rámci ostravsko-opavské operace,“ vysvětluje správce muzea Pavel Bíro.
Tři objekty jsou vystavěny zhruba sto metrů od sebe, aby dobře vykryly poměrně dlouhý a táhlý kopec Štvanice.
Míříme do prvního objektu, bunkru typu A 180 - Z. Najdeme zde dvě střílny, periskop i panoramatickou mapu.
„Tento objekt je situován do období, kdy ho znovu využívala Československá lidová armáda. Bylo to v rámci dvou základních reaktivačních vln. Už krátce po válce se opevnění znovu obhlíželo a přemýšlelo se nad tím, jak ho využít. Po roce 1948, kdy přichází převrat, se rozhodlo, že se bude reaktivovat,“ vysvětluje Pavel Bíro.
Obě střílny jsou osazeny kulomety. „V té reaktivační první vlně se upínaly ještě prvorepublikové lafety, do kterých se upínaly prvorepublikové kulomety. Pak přichází druhá, větší, reaktivační vlna, armáda přezbrojuje a modernizuje a přichází tato poválečná lafeta UL1. To je železné soustrojí, které je připnuto, laicky řečeno, k té střílně,“ ukazuje Pavel Bíro.
Objekt byl určen pro sedmičlennou osádku. „U zbraně byl střelec a nabíječ, vedle pozorovatel z periskopu. Zrcadlově na druhé straně v té další střelecké místnosti to bylo to samé a u ventilátoru v úzké chodbičce byl sedmý člen osádky, který zajišťoval pomocí ventilátoru výměnu vzduchu v objektu,“ dodává Pavel Bíro.
Druhý objekt typu E upravili pracovníci muzea do období první republiky. Zajímavý je tím, že má jako jeden z mála typů objektů střílnu na přímou palbu. Určen byl pro čtyřčlennou osádku. Vidět zde můžete dřevěné bednění, kterým se objekt zevnitř po vybetonování obkládal. Pokud by objekt dostal zásah z větší ráže, tak se mohly odštípnout kousky betonu a smrtelně zranit vojáky. „Výdřeva měla pomoci tomuto zabránit. Boční efekt byl, že to obložení také částečně tepelně izolovalo,“ vysvětluje Pavel Bíro.
Třetí objekt, typ A 120 Z – lomený, zatím na obnovu čeká. V budoucnu by zde měla být interaktivní výstava věnovaná podobě Hynčic pod Sušinou před druhou světovou válkou, historii budování opevnění a téměř zaniklému Štěpánovu.
Chcete se dozvědět, jak probíhalo spojení mezi jednotlivými objekty a co se dělo, když byla vyhlášena příprava do bojové pohotovosti? Poslechněte si reportáž.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
