USA hodí za čas Evropu přes palubu – i kvůli Ukrajině, varuje expert

Premiér Petr Fiala (ODS) zavítá tento týden do Bílého domu na jednání s americkým prezidentem Joem Bidenem. Jeho nástup do čela Spojených států v roce 2021 vyvolal v Evropské unii velké naděje na zlepšení transatlantických vztahů po jejich výrazném ochlazení za předchozí vlády Donalda Trumpa. Odborník na Severní Ameriku Jan Hornát se domnívá, že evropská očekávání spojená s Bidenem se do značné míry naplnila, i když ne úplně. A ještě chmurnější vize má do budoucna.

„Obávám se, že v momentě, kdy bude konstelace republikánských kongresmanů, kteří budou mít výraznou většinu, a republikánský prezident à la Donald Trump, tak hodí z bezpečnostní perspektivy Evropu přes palubu,“ soudí vedoucí Katedry severoamerických studií Institutu mezinárodních studií FSV UK.

Čtěte také

Takový vývoj zatím sice neočekává ani po případném návratu Donalda Trumpa do Bílého domu po podzimních prezidentských volbách v USA. Později ale podle Hornáta reálný je. „Nestane se to během tří nebo čtyř let, ale za pět až deset let je to realita, která dává smysl z hlediska amerických zahraničních zájmů,“ dodává.

Neschopná Evropa

Jedním z důvodů je podle Hornáta i neschopnost evropských států pomoci Ukrajině proti ruské vojenské agresi bez podpory USA.

Jan Hornát, vedoucí Katedry severoamerických studií Institutu mezinárodních studií FSV UK

„Ve Spojených státech je to teď skutečně velké politické téma a vycházející hvězdy Republikánské strany si na tom v tuhle chvíli budují politickou kariéru. Vytváří to kohortu republikánských politiků, kteří nevidí Evropu pozitivně ani v tom smyslu, že není schopná zařídit si svoji vlastní bezpečnost,“ upozorňuje expert na americkou politiku.

Současný šéf Bílého domu Joe Biden je podle něj posledním „transatlantickým prezidentem“, který má k Evropské unii blízko. A to i kvůli úzkým osobním vazbám díky rodinným kořenům v Irsku.

To, co nedokáže Evropa dohodnout s Bidenem teď, už bude mnohem složitější s jakýmkoli americkým prezidentem v budoucnosti,“ předpokládá Jan Hornát.

Byrokratická obluda EU

„Myšlenka, že Evropa je konkurent, se postupně dostává do politického mainstreamu minimálně v Republikánské straně. Biden to tak nevidí, ale historická paměť současných amerických politiků už není taková,“ vysvětluje..

Čtěte také

„Nejen že Evropu vidí jako takového byrokratického behemota a proglobalizační sílu, ale zároveň jako aktéra, který okrádá své členské státy o suverenitu, jak se vyjadřoval Trump,“ popisuje Jan Hornát, jak Unii vnímá velká část současných amerických politiků.

Co tedy přinesly tři roky vlády Bidena pro vztahy USA a Evropy? V čem mají Spojené státy s EU spory a v čem se naopak shodují? Jakou roli v tom hraje a bude hrát Čína? A co s transatlantickými vazbami udělá, pokud se příští rok do Bílého domu vrátí ostrý kritik Unie Donald Trump?

Poslechněte si nejnovější epizodu Bruselských chlebíčků.

autoři: Filip Nerad , and
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.