Staveniště v troskách Pompejí odhaluje detaily o tehdejších stavebních technikách i politice

Město Zlín o výskytu šelmy informovalo na sociální síti Facebook. Bezpečnostní upozornění vydala místní policie v sobotu po poledni. Zástupce ředitele městské policie Pavel Janík řekl, že medvěd může vzhledem k velikosti stopy vážit až 200 kilogramů. Vyzval proto k opatrnosti. 

Na medvěda v lesích mezi místní částí Kudlov, osadou Pindula a obcí Želechovice nad Dřevnicí upozornil policii i strážníky muž, který si byl v těchto místech zaběhat. Medvěda spatřil nedaleko žluté turistické trasy v ulici Březovská. Medvěd po spatření mužem utekl.

Městská policie v této souvislosti upozorňuje veřejnost na možné riziko spočívající v nečekaném a nežádoucím kontaktu s touto mohutnou šelmou. Při pohybu v lesích by lidé  podle policie měli dbát zvýšené opatrnosti a vyhýbat se nepřehledným či hustě zarostlým místům. Psi by pak měli být z důvodu bezpečnosti uvázáni na vodítku. 

Střety lidí s medvědy jsou na území České republiky neobvyklé, stále častěji k nim ale dochází na Slovensku. Pozornost tamní veřejnosti vyvolal zejména případ z letošního března, kdy medvěd zranil několik lidí ve městě Liptovský Mikuláš. Slovenská vláda v dubnu schválila návrh nových opatření, kterými chce zjednodušit udělování výjimek na odstřel problémových medvědů.

Podle ABC je studie jakýmsi návodem pro ty, kteří si chtějí sestavit zdravý den. Z výzkumu vyplývá, že nejzdravější lidé spí 8 hodin a 20 minut. Sezení věnují něco málo kolem šesti hodin a fyzické aktivity provozují 4 hodiny a 20 minut. Vědci fyzické aktivity navíc dělí na dvě skupiny, lehké a středně těžké až těžké. Mezi lehkou zátěž patří například pomalejší chůze nebo domácí práce. Do středně těžké až těžké patří svižná chůze, běh nebo například náročné fyzické aktivity jako práce s lopatou.

„Myslím, že lidem by možná taková doporučení mohla vadit, ale cíl výzkumu je prostý, chceme prostě poukázat na to, že by se lidé měli hýbat více a sedět méně,“ říká vedoucí výzkumu Christian Brakenridge z Swinburneovy univerzity v australském Melbourne.

Vědkyně Dot Dumuid z Univerzity v Jižní Austrálii, která vědcům poskytla část dat, si ale myslí, že všechny aktivity nelze zvládnout během jednoho dne. Záleží také na zdravotním stavu člověka nebo jeho finanční situaci. Podle výzkumnice je tak lepší směřovat spíše k něčemu jako je „ideální týden“.

„Jeden den uděláte něco a druhý den zase něco jiného, takto si můžete naplánovat celý týden a aktivity vybalancovat,“ myslí si Dumuid.

Podle Národního zdravotnického informačního portálu je tělesná aktivita jedním ze základních pilířů zdravého života. Dostatek pohybu, který Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje na minimálně třicet minut denně, má taky vliv na to, jestli člověka postihne deprese nebo demence.

Rozhodnutí soudu získaly lidskoprávní organizace, které okamžitě vyzvaly čínskou vládu, aby nezávislou reportérku propustila.

„Zatím nemám informace o tom, že by Čang Čan opustila vězení a byla by se svojí rodinou, stále čekáme,“ řekla Jane Wang z britské organizace bojující za propuštění novinářky.

Bývalá právnička byla jednou z mála nezávislých reportérek ve Wu-chanu a přinášela důležitá svědectví o počátcích pandemie nemoci covid-19 v čínském městě. Tehdy úřady v jedenáctimilionovém městě zavedly přísný lockdown a informační embargo.

Policie novinářku zadržela v květnu 2020. Soud ji poté shledal vinnou z vyvolávání nepokojů a poslal na čtyři roky za mříže. Podle obžaloby žena rozesílala falešné informace prostřednictvím textů nebo videí a „záludně o nemoci covid-19 spekulovala“. Podle CNN prostřednictvím podobných obvinění čínské úřady perzekuují disidenty a lidskoprávní aktivisty.

Organizace Reportéři bez hranic, která novinářce v roce 2021 udělila cenu Press Freedom Award, po celou dobu zadržení reportérky úřady vyzývá k jejímu okamžitému propuštění.

Jihokorejský prezident Yoon Suk Yeol prohlásil, že plánuje vytvořit nové ministerstvo. To by řešilo „mimořádnou situaci“ v zemi v souvislosti s prohlubující se nízkou porodností a hrozící demografickou krizí. Prezident se zavázal, že příští tři roky svého funkčního období využije k řešení problému nízké porodnosti. „Zmobilizujeme všechny schopnosti národa, abychom překonali nízkou porodnost,“ řekl.

Populace v Jižní Koreji a dalších východoasijských zemích začaly rychle stárnout jen několik desetiletí po rychlé industrializaci. Podle odborníků jsou příčinami změn v celém regionu náročná pracovní kultura, rostoucí životní náklady a měnící se postoje k manželství a rovnosti pohlaví.

Navzdory ekonomickým faktorům, které v problému hrají roli, se přitom finanční pobídky neosvědčily. Jen v Koreji bylo například na zvýšení počtu narozených dětí vynaloženo za posledních 16 let více než 200 miliard dolarů. Iniciativy, jako je prodloužení placené otcovské dovolené, peněžní odměny pro novopečené rodiče a sociální kampaně povzbuzující muže, aby se podíleli na péči o děti a domácnost, zatím nedokázaly tento trend zvrátit.

Rychlé stárnutí populace řeší také řada evropských zemí. Dopad těchto změn ale na starém kontinentu výrazně zpomaluje migrace. Země jako Jižní Korea, Japonsko nebo Čína se zatím masovému přistěhovalectví brání.

Po letech práce bylo vztyčení prvního vodorovného úseku 210 metrů dlouhého přechodu historickým okamžikem. Most umožní volně žijící zvěři volně přecházet přes dálnici 101 bez
překážek a bude tak chránit mnoho místních druhů. „Všichni jsme jásali, když jeřáb spustil první betonový nosník přes dálnici,“ řekla nadšená Beth Pratt, výkonná ředitelka kalifornské Národní federace pro divokou přírodu.

Po dokončení v roce 2026 bude Wallis Annenberg Wildlife Crossing největším koridorem pro volně žijící živočichy na světě. Ochránci přírody doufají, že pomůže obnovit zdejší ekosystém, který poničila blízkost civilizace. Přecházení některých silnic je pro zvířata tak náročné, že se mu často raději vyhnou. Pak dochází k demografické i genetické izolaci, která má z dlouhodobého hlediska zničující následky.

Na projekt začali ochránci shromažďovat potřebných 92 milionů dolarů před osmi lety. Získali dary od více než 3000 soukromých, filantropických a firemních institucí z celého světa. Další finanční prostředky pak věnovala Nadace Wallis Annenberg. 

Hnědý kůň balancoval na kluzké střeše ve městě Canoas v metropolitní oblasti Porto Alegre, které je jednou z nejhůř postižených oblastí státu. Velkou část oblasti izolovaly povodně, které si už vyžádaly víc než stovku lidských obětí. V nadcházejících dnech se očekávají další deště, což vyvolává obavy, že hladina vody dál poroste.

Záchranu Caramela natáčely z vrtulníků a vysílaly živě skoro všechny televizní stanice. Hasiči a veterináři vylezli na částečně zatopenou střechu. Koně uspali, znehybnili a pak ho umístili na nafukovací vor. Na operaci se podílely čtyři nafukovací čluny a čtyři podpůrná plavidla s hasiči, vojáky a dalšími dobrovolníky. Akci sledovala s napětím celá země.

Influencer Felipe Neto posílal v průběhu záchranné akce aktuality svým téměř 17 milionům sledujícím na X. „Caramelo, Brazílie tě miluje!!! Můj bože, jaké štěstí,“ okomentoval úspěch záchranné akce. 

Záchranu napjatě sledovala také manželka prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy Janja. Ta zveřejnila video, na kterém se s brazilským vůdcem dělí o dobrou zprávu. Tu mu šeptá do ucha na oficiální akci. Prezident se usmál, zvedl palec a přitiskl ji k sobě.  Caramelo se teď zotavuje ve veterinární nemocnici při univerzitě. Mariângela Allgayerová, veterinářka této instituce, na sociálních sítích uvedla, že přijel velmi dehydrovaný.

Uvízlý kůň je jen jedním z mnoha zvířat, která se hasičům v posledních dnech podařilo zachránit. Jejich počty se odhadují téměř na dvacet tisíc. Skupiny na ochranu zvířat a dobrovolníci sdílejí na sociálních sítích snímky obtížných záchranných akcí i dojemné scény, kdy se zvířata znovu setkávají se svými majiteli. Jedno video, které se stalo virálním, ukazuje muže, který pláče uvnitř člunu a objímá své čtyři zachráněné psy.

Dívka se narodila neslyšící v důsledku sluchové neuropatie. Toto onemocnění narušuje nervové impulsy putující z vnitřního ucha do mozku a může být způsobeno vadným genem. Po infuzi obsahující funkční kopii genu, která byla provedena během krátké operace, teď 18měsíční dívka slyší téměř dokonale.

Dívka z hrabství Oxfordshire byla léčena v nemocnici Addenbrooke's, která je součástí nadace Cambridge university hospitals. K účasti na výzkumu jsou přijímány další neslyšící děti ze Spojeného království, Španělska a USA, které budou sledovány po dobu pěti let.

Manohar Bance, ušní chirurg a hlavní řešitel výzkumu, uvedl, že první výsledky jsou vynikající a mohly by pacienty s tímto typem hluchoty úplně vyléčit. „Naše výsledky se blíží obnovení normálního sluchu. Doufáme, že máme po desítkách let práce potenciální lék,“dodal.

Sluchová neuropatie může být způsobena poruchou genu OTOF, který vytváří protein zvaný otoferlin. Ten umožňuje buňkám v uchu komunikovat se sluchovým nervem. Nová terapie posílá do ucha funkční kopii genu, aby se tato porucha odstranila. Podle Banceho je úspěšná operace pouhým začátkem vývoje genové terapie. „Znamená to novou éru v léčbě hluchoty,“ řekl.

Poté, co se dívence Opal vrátil sluch, musí její rodiče řešit nové výzvy –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ oblíbeným koníčkem jejich dcery je teď bouchání příbory o stůl, aby dělala co největší hluk.

Po mnoho desetiletí vědci světové oceány v souvislosti se změnou klimatu považovali za jakousi „záchrannou brzdu“. Nejenže pohlcují přibližně čtvrtinu oxidu uhličitého, který lidé vyprodukují, ale také absorbují přibližně 90 % přebytečného tepla. V uplynulém roce se ale ukázalo, že oceány se s tímto problémem potýkají nejhůř.

Od března 2023 začala průměrná povrchová teplota moří stále více překračovat dlouhodobý normál a v srpnu dosáhla nového rekordu. „Skutečnost, že se v některých ohledech otepluje ještě rychleji, než jsme si mysleli, je důvodem k velkým obavám,“ říká profesor Mike Meredith z British Antarctic Survey. „Jsou to signály, že pokud bude vývoj pokračovat tímto směrem, důsledky budou vážné,“ dodal.

Podle nedávné studie má oteplování oceánů způsobené lidskou činností značný dopad na život v mořích a může dokonce měnit sezónní cyklus teplot. Pravděpodobně nejvýznamnějším důsledkem je masové bělení a odumírání korálů po celém světě. Korálové útesy jsou přitom klíčovým prvkem mořského ekosystému, kde žije přibližně čtvrtina všech druhů. „Problémem klimatických změn je, že probíhají příliš rychle na to, aby je evoluce stihla dohnat,“ říká mořská bioložka Nova Mieszkowska z Liverpoolské univerzity.

Jedním z důležitých faktorů, který se v loňském roce podepsal na stavu moří po celém světě, byl také meteorologický jev El Niño. V jeho důsledku se na hladinu Tichého oceánu dostává teplejší voda. Vědci varují, že kromě krátkodobých dopadů oteplování větových moří budou existovat i dlouhodobé důsledky, kterým se budeme muset jako společnost přizpůsobit.

Opuštěné domy se v Japonsku nazývají „akija“. Tímto termínem tady obvykle označují opuštěné domy na venkově, ale stále častější jsou i ve velkých městech jako je Tokio a Kjóto. Podle oficiálních údajů je v současném Japonsku neobývaných dokonce 14 % všech obytných nemovitostí. Země se už teď potýká se stárnutím populace a alarmujícím poklesem počtu každoročně narozených dětí.

Domy se často dědí z generace na generaci. S klesající porodností v Japonsku však mnoho lidí nemá dědice, kterým by je předali. Opuštěné domy ztěžují obnovu venkovských obcí a brzdí tak snahu přilákat sem mladší zájemce o alternativní životní styl. Stávají se také potenciálním nebezpečím kvůli nedostatečné údržbě a zvyšují riziko pro záchranáře v době katastrof v zemi náchylné k zemětřesením a tsunami. Juki Akijama, profesor z fakulty architektury a urbanismu na Tokijské městské univerzitě, uvedl, že „když dojde k zemětřesení nebo tsunami, existuje možnost, že prázdné domy budou blokovat evakuační trasy“. Po zemětřesení mívají úřady také problém rozhodnout, které poškozené nemovitosti mohou odstranit. Často totiž není jasné, komu patří.

Profesor Akijama vytvořil program s umělou inteligencí, který předpovídá oblasti nejvíce ohrožené prázdnými domy. Zdůraznil, že tento problém není jenom v Japonsku – potýkají se s ním i v USA a některých zemích Evropy. Podle něj je ale situace v Japonsku, vzhledem k jeho architektonické historii a kultuře, obzvlášť tíživá. „Domy v Japonsku nemají historickou hodnotu,“ řekl. „Na rozdíl od Západu lidé obvykle neoceňují bydlení ve starých budovách. V Japonsku platí, že čím novější dům, tím vyšší je jeho cena,“ dodal.