Je osvobozující mít možnost volby, říká zvukový umělec Martin Ožvold

Martin Ožvold

S hudebním skladatelem a sound designerem Martinem Ožvoldem se potkáváme po debatě v rámci prezentace podcastové detektivky Matematika zločinu, pro kterou vytvořil zvukový koncept a zvukový design.

Probereme jeho přístup k tvorbě, problematiku sound designu jako takového i další projekty.

Začínal jste jako DJ, skládáte vlastní kompozice. To lze považovat za poměrně svobodnou tvorbu. Oproti tomu při vzniku sound designu pro určité dílo jde o jednu z několika složek celku. Je to v něčem omezující?

Jedním z důležitých faktorů kreativity je vymezit se, být vymezený. A právě vymezení kreativitě velmi přeje. Já se v těchto spolupracích cítím dobře, mám štěstí na lidi, ale jsem velmi opatrný, do jaké spolupráce jdu, protože by to mělo mít lidský rozměr, určité porozumění. Jako tým taháme za jeden provaz a taháme něco, co je větší, než by utáhl jeden člověk. Takže v tom necítím omezení, ale naopak mě to nabíjí, když k něčemu můžu přispět.

Kde čerpáte inspiraci? Z čeho při samotné tvorbě vycházíte?

Sleduji všechno od britských artových rádií přes dění na Českém rozhlase Dvojce až po komerční rádia a různé televizní seriály, a dávám si do kontextu celý ten audiovizuální nebo audio jazyk, kterému společnost v dané době podléhá. Okolo nás je veliký svět zvuků, které utváří naši realitu a to je pro mě velkým zdrojem inspirace. Pak se ptám, v jakém smyslu to můžu použít, jestli to má pro mě nějakou výpovědní hodnotu.

Máte nějaký vzor?

Pokud jde o skladbu, mám rád Luca Ferrariho, který točil filmy, komponoval orchestrální nebo elektroakustické skladby, dělal radio art. Baví mě, protože mám rád věci, které jsou na pomezí. A pak mám rád Davida Lynche. Myslím celkově to holistické uchopení a zejména svobodu v tom, že když chce něco vyjádřit, nebojí se při tom riskovat a kombinovat neotřelé postupy.

Martin Ožvold

Jak byste vůbec definoval sound design nebo práci sound designera?

Pojem sound design mne baví, on vlastně není úplně definovaný a každý si pod ním představí něco trochu jiného. Moje vnímání je, že sound designer je sochařem a dirigentem celé zvukové stopy. A to je právě moje činnost, pracuji s mnoha zvukovými elementy a vytvářím dramaturgii ve smyslu, co se kdy stane. Pokud jde o moji práci, nerad mluvím o hudbě, protože když chce někdo ode mě hudbu, mívá nějaká očekávání. Kdežto sound design je trochu terra incognita a to mě baví, cítím se v tom volnější.

Jaké jsou současné trendy? Jakým směrem se obor ubírá?

Sleduji silné vlivy abstraktních textur, abstraktních postupů, které dostávají člověka do meziprostoru mezi časem a prostorem. A hlavně je trend kvalitního řemesla, lidé to dělají velmi dobře.

Kam až se to může posouvat?

Právě při Matematice zločinu jsem mohl paradoxně pracovat s poměrně seriálovými postupy. Takže další věc, kterou udělám, bude asi něco velmi strohého, kde si člověk ani neuvědomí, že tam nějaký sound design je. Někdy ty elementy mohou působit velmi ornamentálně a nemají moc smysl. V případě Matematiky zločinu měly ornamentální prvky význam pro určitou energii, pro pohyb, posunování a rozdělování příběhu. Ale umím si představit dokonalý příběh, kde je jen dobře sestříhané to, co bylo získané. Nějak to uložit a nechat ten materiál takový, jaký je.

Existují ještě v dnešní době nějaké zvuky, které nejdou udělat v počítači, nebo jste schopen vše vytvořit sám?

Ne všechny zvuky se nutně dělají v počítači. Rád si hraji se zvukem a zkouším vyrobit něco, co má určitou gestiku a komplexnost pohybů. Počítač dokáže mnoho věcí, ale není to jediná složka v procesu. Dnes máme silnou kvalitu zvuku a velkou kontrolu nad ním. Ale myslím si, že důležitým fenoménem práce se zvukem je moment expresivity ve smyslu práce s nástrojem elektronického původu. Programování zvuku je vlastně strašně nudné (úsměv).

03751273.jpeg

Jste spoluzakladatelem nezávislé platformy _ZVUK_, který podporuje vzdělávání, tvůrčí dialog a realizaci projektů v oblasti elektronické hudby a zvukového umění. Proč tato platforma vznikla?

ZVUK je alternativa a já mám alternativy rád. Jsme v době, kdy se objevují nová řemesla či způsoby práce a Akademie to ne vždy je schopná reflektovat. Nemyslím si, že by tato malá uskupení měla Akademii nutně nahradit, ale mohou doplňovat celou škálu všech možností. Já jsem studoval Audio Engineering, zvukové umění, kompozici, pořád něco studuji…

Právě dokončujete doktorské studium na JAMU v Brně. Plánujete tam zůstat učit?

Snad mohu prozradit, že od dubna budu působit na FAMU na Katedře zvukové skladby.

Kromě toho že jste se podílel na zde prezentovaném projektu Matematika zločinu, vytvořil jste také hudbu k filmu vaší ženy Johany Ožvold o dějinách elektronické hudby The Sound is Innocent, který bude mít příští týden světovou premiéru. Co chystáte dalšího?

Tak dopsat ten doktorát (smích). Myslím si, že už máme v hlavě druhý film. To je naše téma s Johanou stále. Čtyři roky jsme byli do tohoto projektu namočení spolu a tím, že jsme ještě i partneři, tak to je nikdy nekončící věc. Teď jsem zvědavý, co to způsobí, až film přijde do kin, je to pro mě nové. Velkou zkušeností jak s filmem, tak Matematikou zločinu je, že je to neoddělitelné od podmínek, které si člověk vytvoří pro svoji tvorbu. Něco jsme se naučili, máme už něco v rukách, takže se teď budeme snažit získat větší důvěru producentů, abychom mohli dělat další věci.

Takže se plánujete více věnovat filmové hudbě?

Mě obecně láká dokument a mezi rádiem a filmem nebo celkově multimédii se cítím dobře. Ale filmový průmysl sám o sobě je velmi tvrdý a často nesvobodný. Rozhlas je mnohem svobodnější a pracovní proces je jiný v tom, že můžu více zasahovat do střihu. Jsem rád, že můžu spolupracovat s Českým rozhlasem, protože je to jediné místo, kde jdou některé věci vyrobit. Ale mám rád i divadlo. A myslím, že je osvobozující mít možnost volby.

Martin Ožvold, zvukový umělec a skladatel. Narodil se v Bratislavě, žije v Praze. Spolupracuje s Českým rozhlasem, s londýnským Radio Resonance FM nebo BBC Radio. Studoval a pracoval v Birminghamu, Londýně a Haagu. Je spoluzakladatelem platformy _ZVUK_. Podílel se na projektu Matematika zločinu autorek Brit Jensen a Magdaleny Sodomkové. Právě se chystá premiéra filmu jeho ženy Johany Ožvold (dříve Švarcové) The Sound is Innocent, ke kterému vytvořil zvukový koncept a hudbu.