Kategorie Reportáž si odbyla svou festivalovou premiéru

22. březen 2017

Druhý den festivalu Prix Bohemia Radio se nesl ve znamení veřejného poslechu reportáží, které jsou pro novináře královskou disciplínou. Výjimečnost reportáže v rámci letošního festivalu spočívá i v tom, že se poprvé jedná o mezinárodní kategorii. Porota bude vybírat vítěze ze 13 soutěžních příspěvků, jež připravili autoři z České republiky, Německa, Polska, Slovenska a Maďarska. Do soutěže bylo možné přihlásit reportáže odvysílané na veřejnoprávních stanicích v minulém roce.

Poslechový den v divadelním sále v Uměleckém centru Univerzity Palackého zahájil krátce po půl desáté příspěvek Hi there, neighbour německého autora Romana Nucka, který nastínil to, že ne všechny příspěvky budou pro porotu splňovat formát reportáže. I některé z dalších přihlášených příspěvků totiž spadaly spíše do kategorie dokumentu nebo rozhlasového interview.

Kritéria tradiční reportáže ale splnil hned následující příspěvek reportéra Českého rozhlasu Jana Šmída s názvem Calais, dále cesta nevede. Jan Šmíd podle slov poroty přinesl prostřednictvím své reportáže široký pohled na situaci v uprchlickém táboře ve francouzském Calais. Porotci rovněž vyzdvihli jeho objektivní nadhled. Ten si zachoval díky tomu, že poskytl prostor k vyjádření jak uprchlíkům, tak dobrovolníkům a místním obyvatelům. Sám Šmíd v diskusi uvedl, že žurnalista by se neměl přiklánět k žádné straně: „Nejsme aktivisté, ale žurnalisté,“ shrnul.

Poslech kategorie Reportáž

Z hlediska zvukové kvality porotu nadchla svou reportáží Sounds and smells polská autorka Alicja Grembowicz (Polskie Radio). „Tento příspěvek je jako stvořený pro rozhlasové zpracování. Je to oslava zvuku,“ hodnotila v diskusi členka poroty Emily Thompson z rádia Svobodná Evropa. Do diskuse přispěl i Jakub Kamberský, nevidomý rozhlasový publicista, jenž ocenil zpracování a autenticitu: „Bylo povzbudivé slyšet, že v tom nejsem sám a i jinde na světě jsou lidé jako já,“ řekl.

Téma uprchlictví přinesl zpět příspěvek polských rozhlasových publicistek Agnieszky Czyzewske-Jacquemetové a Katarzyny Michalakové s názvem Marble and children. Nezabýval se však migranty z Blízkého Východu, ale utečenci prchajícími do Polska před konfliktem v Čečenska. Porota ocenila především přístup ke zpracování, díky němuž se autorkám povedlo autenticky zachytit příběhy rodin na nádraží v běloruském Brestu, odkud rodiny míří do Evropské unie. Ačkoli se podle poroty jednalo o emotivní výpověď, kladně hodnotila to, že se tvůrčí dvojici podařilo udržet si od tématu odstup. Porota s přítomnou A. Czyzewske-Jacquemetovou hovořila i o dopadu, který reportáž měla v polské společnosti.

Pro účastníky poslechového dne a porotu kromě maďarské členky Eriky Farkas byl nejnáročnější poslech dvou maďarských příspěvků Istvána Domokose, které vynikaly rychlostí projevu, jímž se maďarština vyznačuje. „Zcela upřímně se přiznám, že pro mě bylo komplikované hodnocení maďarských reportáží. S ostatními jsem neměla problém, protože zbývajícím jazykům jsem rozuměla, včetně polštiny. Ale maďarština je komplikovaný jazyk. Přestože jsme měli přepis v angličtině, tak emoce a srovnání v jejím případě byly skutečně obtížnější,“ hodnotila Klára Stejskalová, česká zástupkyně v mezinárodní porotě.

Poslech kategorie Reportáž

Na základě zpracování a témat jednotlivých soutěžních příspěvků se porota v diskusích dostala i k problematice technického zpracování reportáží, hranic reportáží s dokumentem nebo délky originálních výpovědí respondentů, než jsou přerušeny hlasem tlumočníka. Porota se zamýšlela i nad tím, kdo by měl hlasy cizojazyčných mluvčích tlumočit, aby byla v jejich obsahu zachována emotivnost. Díky příspěvkům Nelegální hazard v Brně redaktora Českého rozhlasu Tomáše Jelena a zmiňované reportáže Marble and children mezi porotou rezonovala také otázka používání skrytých mikrofonů. Například v Maďarsku je totiž využití tohoto způsobu natáčení zakázáno.

Ještě před čtvrtečním vyhlášením vítěze kategorie Reportáž byla hned po skončení poslechového dne udělena cena studentské poroty. Tu získal polský příspěvek Marble and Children. „Ocenění je pro mě velmi důležité, protože bylo uděleno právě mladými lidmi. A to i v době, kdy prim ve světě médií hraje vizuální zobrazení reality,“ komentovala vítězství přítomná z autorek A. Czyzewska-Jacquemetová.

autoři: Sára Matůšová , Michal Tomeš
Spustit audio

Naši partneři