Mezinárodní odborný seminář pro rozhlasovém tvůrce na téma „Klasické drama a klasická literatura ve vysílání veřejnoprávního rozhlasu“
Seminář se koná pod patronátem profesora Jana Vedrala v budově Českého rozhlasu, Vinohradská 12, přízemí – studio S1, ve středu 6. listopadu 2013 od 10.00 do 17.00 hodin.
Přednášející:
Andrea Hanáčková – Česká republika
Hynek Pekárek – Česká republika
Jan Vedral – Česká republika
Krzysztof Sielicki – Polsko
Kurt Reissnegger – Rakousko
Ljubo Pauzin – Chorvatsko
Přemysl Hnilička – Česká republika
Sally Avens – Anglie
Plní rozhlasové vysílání veřejné služby v evropské společnosti druhé dekády třetího milénia ještě kulturní a osvětovou funkci?
Pokud souhlasíme s tím, že ano, jak potom tuto funkci plní v oblasti reprezentace klasické literatury a klasického dramatu, a to jak světové, tak národní provenience?
Zabývá se rozhlas veřejné služby svým podílem na vytváření kánonu klasické literatury a dramatu, na jeho přehodnocování a rozšiřování a jeho zprostředkování veřejnosti? Jakými prostředky? Spolupracuje při tom s akademickým prostředím a s pedagogickou obcí, reflektuje aktuální vzdělávací potřeby?
Většina rozhlasů veřejné služby má v archivech celou řadu nahrávek klasických literárních a dramatických děl, natočených od cca padesátých let minulého století. Tyto klasické inscenace a četby byly natočeny v časech nejen odlišných rozhlasových technologií, ale, a to zejména, v období jiné konvencionality a jiných mediálních a kulturních kontextů. Mohou tedy pro starší posluchače jistě plnit nostalgickou funkci „filmů pro pamětníky“. Mohou ale také plnit v dnešních souvislostech a nárocích osvětovou funkci pro posluchače střední a mladé generace?
Proměny jazyka umění (včetně literatury, dramatického umění a umění auditivního) a s nimi související proměna nároků percipientů se mimo jiné projevuje i v potřebě klasická díla znovu interpretovat a touto interpretací je tak či onak aktualizovat. Jak se tato proměna odráží v dramaturgické a režijní přípravě nových nahrávek klasických titulů? Jde o službu literatuře a dramatu s nárokem na to, aby se posluchači (v zájmu osvětovosti) dostalo „objektivní“ (řekněme přesněji „hermeneuticky kompetentní“) interpretace díla, nebo jde o tvůrčí počin realizátorů dílem inspirovaný, v němž ale, v duchu konceptu „postdramatického divadla“, je posluchač konfrontován zejména s autorským přínosem inscenátorů?
Jak rozhlasy veřejné služby nabízejí klasická díla posluchačům na nových médiích, tedy jinou formou sdílení, než je vysílání, a jaké v této oblasti vidíme možnosti, perspektivy, rizika a překážky?
Andrea Hanáčková
V současné době odborná asistentka Katedry divadelních, filmových a mediálních studií na Palackého univerzitě v Olomouci. Svůj teoretický zájem o rozhlasový dokument, dramatickou tvorbu a feature opírá o praktické zkušenosti s rozhlasovou prací. Rozhlasové dokumenty věnuje především sociální problematice, divadlu a výtvarnému umění, zabývala se také tématikou výchovy dětí. V teoretické činnosti sleduje hraniční žánry s důrazem na dokument a feature, napsala knihu Český rozhlasový dokument 1990–2005. Poetika žánrů. Pravidelně reflektuje rozhlasovou tvorbu, věnuje se rozhlasové kritice. Se svými studenty založila a rediguje internetovou stránku Radiodock.cz. Další oblastí odborného zájmu je historie a teorie divadla s důrazem na druhou polovinu 20. století. V současné době připravuje v Olomouci otevření nové studijní sekce Radio Studies.
Hynek Pekárek
Dramaturg a scenárista. Připravil desítky titulů rozhlasových her a adaptací s širokým žánrovým záběrem. Vedle her náročného charakteru se vždy věnoval i oddychové složce repertoáru, zvláště v dramatických seriálech. Uvedl tak kompletní rozhlasové dílo Samuela Becketta, experimentální kompozice Ernsta Jandla nebo hry Harolda Pintera a stál u zrodu oblíbených seriálů Tři mušketýři, Exodus či Jméno růže. Systematicky představuje posluchačům současnou evropskou rozhlasovou hru v českých inscenacích. Na svém kontě má i několik českých premiér zahraničních dramatických novinek. Několik let připravoval rozhlasový magazín V Síti, který posluchačům přibližoval průnik kultury a nových médií. Pro rozhlas natočil a moderoval dvojjazyčné národní kuchařky: francouzskou, italskou a britskou. Je několikerým držitelem ceny Prix Bohemia a mezinárodní ceny Prix Marulič za scénář k rozhlasové adaptaci Vojcek. Od roku 2011 vedl literárně-dramatickou redakci na stanici Vltava, nyní je vedoucím Tvůrčí skupiny literárně-dramatické tvorby v Centru výroby Českého rozhlasu. Je členem Správní rady Nadace Alfréda Radoka, externě přednáší teorii a historii rozhlasové hry na JAMU.
Prof. Jan Vedral
Dramatik, dramaturg, vysokoškolský učitel. Absolvoval studium divadelní dramaturgie na Divadelní fakultě Akademie múzických umění v Praze v roce 1981. Od roku 1984 zde přednáší, od roku 2001 je profesorem, od roku 2005 přednáší rovněž na Fakultě dramatických umění v Banské Bystrici (SR). Je rozhlasovým a divadelním dramaturgem, zabývá se zejména interpretačním činoherním divadlem a spoluprací s autory, v rozhlase pak problematikou rozhlasového dramatu a vytvářením předpokladů pro tvůrčí možnosti nastupující autorské, režisérské a herecké generace. Působí jako šéfdramaturg Divadla na Vinohradech a programový poradce generálního ředitele Českého rozhlasu. Je autorem řady původních rozhlasových her (např. Delfy, Ve skladišti mé hlavy, Dabér, Jackson aneb Showbyznys a umírání v písních národa českého, Símurg), seriálů (Orfeus 33-45, Xaver), dramatizací (Bulgakov: Mistr a Markétka, Kafka: Zámek, Camus: Mor) a adaptací divadelních her. Divadla uvedla řadu jeho původních dramatických textů, adaptací a dramatizací (např. Polly v Západní Indii, Urmefisto, Mistr a Markétka, Nadsamec, Pěna dní, Zámek, Obrazy z Francouzské revoluce, Staří režiséři). Zabývá se rovněž teorií dramatu a auditivní dramatické tvorby.
Krzysztof Sielicki
Literární ředitel Divadla polského rozhlasu. Absolvoval Univerzitu ve Varšavě a Varšavskou divadelní akademii. V 70. a 80. letech působil jako divadelní kritik, působil v redakcích divadelních časopisů Scena a Teatr, spoluorganizoval řadu národních i mezinárodních mimodivadelních iniciativ (s divadlem Teatr 77 v Lodži a Polským centrem Mezinárodní asociace amatérských divadel). Po roce 1989 působil jako publicista u různých novin a od roku 1993 pracuje pro Polský rozhlas. Zúčastnil se mnohých mezinárodních festivalů (v Kodani, Stockholmu, Brně, Edinburghu, Sao Paulu atd). Je hostujícím profesorem žurnalistiky na Varšavské univerzitě a na Vysoké škole sociálních a humanitních věd ve Varšavě. Autorsky se podílel na několika knihách o divadle a je stále činným pozorovatelem festivalů mladého divadla.
Kurt Reissnegger
Od roku 2011 vede kancelář generálního ředitelství ORF, rakouské vysílací společnosti, dále Radio Österreich 1 (kulturní stanici) a literárně dramatickou sekci.
V letech 1991-1995 měl na starosti plánování a koordinaci rozhlasového a televizního programu na generálním ředitelství GPK. V letech 1994–2003 přednášel na Vídeňské univerzitě na katedře mediální komunikace. V letech 1996–2011 řídil klub radia Ö1, byl šéfredaktorem jeho programového časopisu Gehört a přímo se podílel na tvorbě jeho programu.
Je autorem řady feature, hlasatelem na stanicích ORF Ö1, Ö3 a Radio Vídeň, zabývá se oblastí vědy, vzdělávání, kultury, literatury, hudby (jakéhokoliv žánru), zábavy a speciálními projekty. Je také rozhlasovým a televizním producentem, připravuje i vysílá různé programy a projekty, např. Klasické portréty Ö1, rozhlasové a televizní seriály Trost & Rat von und mit Dr. Kurt Ostbahn či noční hudební program Spielräume – Nachtausgabe.
Ljubo Pauzin
V roce 1980 absolvoval Záhřebskou univerzitu, obor anglický jazyk a literatura. Je to spisovatel a překladatel se značnými zkušenostmi, v chorvatském rozhlase pracuje od roku 1975 (od roku 1993 v dramatické sekci, má na starosti tvorbu rozhlasových feature). Publikoval pět básnických sbírek (dvě z nich pro děti), jeden román (Náhodný bestiář, 2008), dočkal se uvedení čtyř svých původních her pro loutkové divadlo a odvysílání osmi původních rozhlasových her. Je členem Sdružení chorvatských spisovatelů a novinářů. Produkoval a režíroval řadu rozhlasových feature. Zanechal po sobě i stopy na mezinárodním poli – čtyřikrát pomáhal koordinovat kategorii rozhlasového dokumentu na Prix Europa v Berlíně, několikrát byl členem rozhlasové poroty na Prix Italia – jednou byl dokonce zvolen předsedou dokumentární a jednou dramatické poroty. Dva roky také působil jako volený člen Skupiny rozhlasových feature při EBU. Hned od prvopočátku byl zapojen do organizace mezinárodního rozhlasového festivalu chorvatského rozhlasu Prix Marulic a od roku 2002 je jeho ředitelem.
Přemysl Hnilička
Absolvent FF MU, obor divadelní věda. Tématem seminární práce byly rozhlasové hry Ludvíka Kundery realizované v brněnském studiu, absolvoval diplomovou prací Zvukové dokumenty českého divadla do roku 1945 (obsahovala rozsáhlou diskografii). Během studia se věnoval také herectví ve spolku Kočkodani, studentském divadelním sdružení TheAtrum Cmundi a působil jako umělecký šéf, dramaturg, herec, konferenciér, zpěvák a šéfredaktor v brněnském Divadle Čára. Věnoval se také zpěvu a konferování hudební skupiny Divadla Čára – BF Orchestry. Od srpna 2005 zpracovává s kolegy otevřený internetový katalog mluveného slova Panáček, který dnes čítá již přes 6000 hesel a záznamů o rozhlasových hrách, četbách, seriálech či dokumentech, ale snaží se tuto tvorbu také reflektovat. V letech 2007–2009 pořádal v brněnském oddělení Židovského muzea cykly poslechových přednášek (2007 – cykly Holocaust v rozhlasové hře, Rudolfínská Praha v rozhlasové tvorbě, 2008 – 10 x Josef Červinka, 2009 – Rozhlasové hry Karola Sidona). O rok později moderoval dvě vydání Radiovky Přemysla Hniličky, v níž vystoupily Hana Hložková a Tereza Semotamová. Další pořady se již nekonaly
(v přípravě byl rozhovor s Antonínem Přidalem a Ladislavem Lakomým) z důvodů zrušení kavárny, v níž se cyklus konal. V současné době je přispěvatelem Týdeníku Rozhlas, v němž působí jako recenzent rozhlasového vysílání a od července 2011 vydává tamtéž seriál Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou.
Sally Avensová
Hlavní producentka redakce rozhlasového dramatu BBC. Její nedávné umělecké počiny představují realizaci Pýchy a předsudku od Jane Austenové, Meč cti od Evelyna Waugha, Večer tříkrálový od Williama Shakespeara a Revizora od N. V. Gogola. Současně pracuje jako televizní producentka na dlouhodobě běžícím seriálu Holby City a jako dramaturgyně mýdlové opery EastEnders. V rozhlase pracovala jako výkonná producentka redakce rozhlasového dramatu a rozhlasové komedie. Během svého dvacetiletého působení v oblasti dramatické tvorby pracovala s uznávanými i začínajícími autory a produkovala vše, od klasického dramatu až po komedii.
Získala cenu Prix Europa za nejlepší evropské rozhlasové drama, cenu Prix Ex Aequo za nejlepší evropské dětské drama, Stříbrnou a Bronzovou cenu Sony a ocenění Clarion Award.
