Mladí lidé v náročných životních situacích. Dramatům dominovalo téma rozvodů a dekonstrukce lidské psychiky
Festival v rámci třetího poslechového dne nabídnul v kategorii drama pět rozhlasových inscenací, které jsou zpracováním odlišné, a přesto v mnohém podobné. Témata se často vztahovala k dětskému či mladistvému posluchači.
Délka jednotlivých dramat byla rozsáhlejší, a proto nebylo ani v ranních hodinách na co čekat a moderátorka Kateřina Rathouská spustila na minutu přesně první drama. Normálně slýcháme označení „pohádka na dobrou noc“, ovšem tentokrát se jednalo spíše o pohádku pro dobré ráno.
První inscenací bylo totiž dílo s názvem Johana a továrna na sny. Příběh dvanáctileté Johanky, které se rozvádějí rodiče a ona tak raději prospí celé dny, aby jejich hádky nemusela poslouchat. Snové sekvence jsou provedeny velmi hravě s dynamickým hudebním zpracováním, oproti kruté realitě, která bez většího hudebního podkresu a působí tak nějak chladněji. Sny jsou zde navíc zpracovávány společností Sweet Dreams a.s.
Právě tématika snové korporace byla jedním z témat, na které se zvedla vlna ohlasu, zda inscenace nezkresluje dětem pohled na business a nevykresluje ho primárně v negativním hledisku. Diskutovala se také náročnost díla a otázka cílové skupiny, neboť inscenace sice působí velmi živě a poutavě pro děti, ale tématy se zaměřuje také na rodiče.
V podobném duchu se nesla i druhá inscenace Širší než nebe, která už však tolik pohádková nebyla. Vnitřní monolog ženy, která přestože je v kómatu, tak vnímá okolní svět, způsobil u mnohých posluchačů úzkost a frustraci. „Díky rytmické organizaci a deformaci zvuku například ozvěnou jsme se mohli emočně vcítit do pozice ženy, která křikem odpovídá své malé dceři, která její vnitřní křik nemůže slyšet,“ poznamenal člen poroty Dmitri Plax.
Jedním z trendů letošního ročníku byla tzv. audioreprezentace mysli a psychických stavů za užití zvukových koláží a obecně velmi pestrého sound designu. Tento trend se objevil v prvních dvou inscenacích, a princip jakési „akustické montáže“ využila také Hra na uši.
Ta několikrát posluchače upozorňuje, že se nejedná o rozhlasovou inscenaci a zakazuje jakoukoli imaginaci a vizualizaci. Porota vyzdvihla originalitu a nápaditost tohoto díla, které vsází primárně na zvuk, jeho polohy a modifikace. Za velké plus bylo považováno riskantní užití dlouhých chvil ticha. I přes zákaz, zmíněný v inscenaci, zde by opět apel na posluchačovu mysl a imaginaci. Porotce Ondřej Urban označil toto dílo za „oslavu zvukovosti.“
V tematickém duchu reprezentace mysli se nesla také inscenace s názvem Krásný mladý obludy, která byla zaměřena na postižené s minimální či nulovou schopností vyjadřování se. Mladý William s mozkovou obrnou vtipně komentuje svůj hendikep a své fungování ve společnosti. Zábavné pojetí vážného tématu bylo pro mnohé zajímavým pohledem do nitra lidí s podobnými indispozicemi, avšak přítomná kontroverznost vyvolala i negativní vlnu ohlasů.
„Jsem nevidomý, na takovéto věci jsem zvyklý a nevadí mi. Pouštěl jsem však tuto inscenaci svým přátelům s různými druhy postižení a shledali ji místy parodickou až urážející,“ říká účastník festivalu Kamil Fajmon. Dramaturgyně Lenka Veverková poté uvedla, že s těmito lidmi pracuje, a kdyby si ze svých postižení nedělali legraci, zblázní se z toho.
Poslední inscenace zůstala čistě v reálném prostředí a opět řešila otázku rozvodů a problematického mládí. Zlatý časy, jak svá léta nazývají dvě hlavní protagonistky Hanka a Linda, pojednávají o komplikovaných vztazích v rodině, o životních nástrahách a o jejich dopadech na děti a mládež.
Ondřej Urban v diskuzi k této inscenaci poznamenal: „Jak je to s rozvodovostí v České republice, když čtyři z pěti her jsou o rozvodech? To je opravdu smutné.“
Společné téma pro letošní ročník shrnula prezidentka festivalu Hana Maciuchová slovy: „Bylo to hodně o mladých lidech v komplikované životní situaci, což je velmi alarmující, protože lidské vazby ve společnosti se velmi rozvolňují, což se bohužel často týká i rodin.“
Studentská porota ocenila inscenaci Krásný mladý obludy, jak pro své nápadité zpracování, tak pro dramaturgickou a hereckou stránku. Nelehký výběr čeká také oficiální odbornou porotu, jejíž rozhodnutí se dozvíme ve čtvrtek na zakončení festivalu.
