Rozhlasové hry – den druhý
Už tradičně pokračuje přehlídka nejlepších rozhlasových her také druhým dnem. Odborná veřejnost se opět schází v Lázeňském salonku hotelu Bellevue, aby tu vyposlechla další čtveřici vybraných soutěžních inscenací a účastnila se diskuse s jejich tvůrci.
Jaký program je připraven na dnešek?
Duran v Bratislavě je hrou z pera Jozefa Dabiščáka, která konfrontuje dvě generace – čtyřicátníků a dvacetiletých. Svatební kameraman Ďuro a bankovní manažer Nick se po létech potkávají při příležitosti bratislavského koncertu skupiny Duran Duran. Tato událost vyvolá nostalgické vzpomínky a proud přehodnocení vlastních životů. Proti nim stojí David a Dušan, dva studenti umělecké školy, nadějný scenárista a režisér, kteří se pokoušejí udělat svůj bakalářský projekt. Na stanici RTVS – Rádio Děvín hru režírovala Natália Deáková,
Lidojedi jsou hororovou komedií Petra Pýchy a Jaroslava Rudiše. Vznikla na Vltavě pod taktovkou Aleše Vrzáka jako jeden z dalších počinů projektu Vinohradská 12. Příběh odstartuje telefonát bohatého a extravagantního podnikatele do cateringové agentury Mlsný Jack. Její provozovatelé neprožívají zrovna nejšťastnější chvíle svého podnikání, které zastřešuje slogan „ugrilujeme vaše sny“. Jejich zprvu mechanické přikývnutí na podnikatelův požadavek proto začne dostávat konkrétní obrysy. A to i přesto, že jeho snem je tentokrát ugrilovat člověčinu.
George Tabori ve své hře Jak být šťastný a neuštvat se překvapuje novými pohledy, střídá jemný humor s tragikou, dotýká se, jako již mnohokrát, motivu holocaustu, vyjadřuje skepsi z dějinného vývoje. Ve zvláštní sestavě dramatických postav, do níž si Tabori vypůjčil Oidipa a Iokasté, vystupuje i židovský kontroverzní myslitel Mistr Cvi představující lidskou moudrost a jeho protipól slepý Don John, postava z rodu Dona Juana a Casanovy dožívající svůj požitkářský život v Benátkách v době moru. Režisérem inscenace je Aleš Vrzák.
Malgorzata Sikorska-Miszczuk je autorkou rozhlasové hry Kufr, Ivan Chrz ji nastudoval na stanici Český rozhlas 3 – Vltava. Je pohledem do dějin nacistické genocidy Židů, naléhavým, přesto prostým sentimentality. Francois, muž v pokročilém středním věku, objeví při návštěvě muzea holocaustu v Paříži mezi vystavenými exponáty kufřík se jménem svého otce, zahynuvšího v Osvětimi. Náhodný objev v něm oživí vzpomínky na bolestnou rodinnou minulost.
