Rozhlasové zpravodajství má být stručné a jasné, zaznělo na semináři Jany Gulda a Jana Hergeta

Seminář rozhlasového zpravodajství s Janou Gulda a Janem Hergetem
Seminář rozhlasového zpravodajství s Janou Gulda a Janem Hergetem

Středeční seminář vedený editorem a reportérem domácí redakce Janem Hergetem a zprávařkou ze stanice Český rozhlas Radiožurnál Janou Gulda přinesl mnohé odpovědi na otázky spojené s tvorbou a principy rozhlasového zpravodajství. Teoretické znalosti si pak jeho účastníci vyzkoušeli i v praxi.

Seminář rozhlasového zpravodajství se ve středu dopoledne sice konal na akademické půdě Univerzity Palackého, nicméně mezi účastníky semináře zdaleka nebyli zastoupeni jen studenti. Možnost nahlédnout do zpravodajského zákulisí přitáhla i další rozhlasové fanoušky.

V úvodu poskytla posluchačům teoretický základ k celé problematice veřejnoprávního rozhlasového zpravodajství zprávařka Jana Gulda. Publikum seznámila se základními pojmy i postupem tvorby zpráv. Také se rozpovídala o tom, jak je v rozhlase důležité umět pracovat s mateřským jazykem.

„Používáme hovorovou češtinu, aby poslouchání rozhlasu bylo pro posluchače příjemné a přirozené. To samozřejmě neznamená vulgární slova a nespisovné výrazy,“ vysvětlila Jana Gulda.

Seminář rozhlasového zpravodajství s Janou Gulda a Janem Hergetem

Oba se pak shodli na tom, že úkolem novinářů veřejnoprávní služby není informovat o všem, co si politici myslí nebo co prohlásí na veřejnosti.

„Stále platí, že novináři jsou ti, kdo rozhodují, zda má informace nějakou zpravodajskou hodnotu a je relevantní pro vysílání,“ řekl Jan Herget a Gulda dodala: „V některých situacích se dokonce rozhodneme o události zcela pomlčet, protože se dějí důležitější věci, než že si někdo něco myslí.“

Zhruba po hodině teoretického povídání si mohli účastníci semináře ověřit nabyté teoretické znalosti v praxi.

Seminář rozhlasového zpravodajství s Janou Gulda a Janem Hergetem

„Centrem veškerého dění a produkce zpráv je newsroom a ten si tady teď zkusíme simulovat,“ prohlásil Jan Herget a na chvíli tím vyvedl ještě před chvílí usmívající se publikum z míry.

Nakonec se však pět odvážlivců mezi studenty pro role reportéra, redaktora směny, editora, zprávaře a komunikační spojky našlo.

Tento tým se následně musel vypořádat s fiktivní situací požáru na třídě Svobody v Olomouci. Zjistit, co se děje, ověřit informace, obvolat zdroje, a ještě dostat událost do zpráv v celou hodinu, to všechno redakce stihla během 25 minut. Scénka se stala ještě zajímavější tím, že redaktor směny musel opravdu volat fiktivním mluvčím záchranných složek a diváci se při tom skvěle bavili.

Seminář rozhlasového zpravodajství s Janou Gulda a Janem Hergetem

Realita každodenní práce novinářů je však jiná. „V reálu takovou situaci musíme mít někdy zpracovanou i během několika minut. Pokud se něco stane pět minut před zprávami, musíme bojovat s časem,“ prozradila Gulda.

„Málokdy se stává, že by celý tým stál nad jedním počítačem. Většinou každý pracuje sám. Takových situací se kolem vás děje hned několik. Je proto důležité naučit se soustředit na práci ve své vlastní bublině,“ odpověděl Herget na jednu z otázek diváků.

„Na druhou stranu, pokud zvládnete práci v hektickém newsroomu, už vás naprosto nic nerozhodí,“ uzavřela diskusi Jana Gulda.