Také třetí poslechový den přinesl spoustu emocí. V divadelním sále na olomouckém Konviktu zaznělo celkem 13 reportáží
Během třetího poslechového dne festivalu Prix Bohemia Radio jsme slyšeli reportáže z různých koutů světa jako je Ukrajina, Arménie, Polsko, Rakousko, Litva, Slovinsko a samozřejmě také Česko. Poslechli jsme si soustu zajímavých témat, které rezonují napříč několika různými kulturami. Akcí a diskuzí s provázela Pavlína Nečásková.
Poslechový den zahájila v prvním bloku reportáž Bulharsko: Migrace za prací způsobuje vymírání země od reportérky Martha Georgiew (ORF – Austrian Broadcasting Corporation), která pojednává o problematice poklesu obyvatel.
Čtěte také
Hned druhé soutěžní dílo vyvolalo v sále soucit a lítost. Reportáž Bydliště: Dětský domov – Příběh Samuela.
Porota se ovšem shodla na tom, že jim v této reportáži chyběly zvuky z okolí, které by pocitově přiblížily Samuelovu situaci. „Lidé díky této reportáži chtěli pomáhat, například mu chtěli koupit kopačky,“ argumentovala autorka Veronika Hlaváčová (Český rozhlas).
Rozhovor s AI budil emoce
U třetí reportáže vznikl spor mezi porotci, jelikož reportér Antoni Rokicki (Polish Radio) použil „rozhovor“ s umělou inteligencí. Někteří to považovali za originální nápad, jíní oponovali. Reportáž nazvaná Nikomu nic nedlužím popisuje ukrajinského taxikáře Sergeje a jeho život v Polsku.
Čtěte také
Reportáž Den ve válečné Oděse (Diana Popkova, Suspilne Ukraine) zaujala profesionálním zpracováním a promyšlenou zvukovou dramaturgií. Porotci ocenili přirozené prolínání jazyků, autentické ruchy města i kompozičně čistou práci se zvukem, která posluchače vtáhla přímo do válečné reality.
Štěpán Macháček (Český rozhlas) přinesl v reportáži Drúzové na Golanách se loučí se zabitými dětmi při raketovém útoku silné emocionální vyznění. Porota ocenila citlivý přístup autora, výbornou strukturu i schopnost propojit osobní tragédii s širším kontextem. Přes drobné technické nedostatky byla reportáž hodnocena jako velmi silná a působivá.
Čtěte také
Reportáž Stomatologické služby v pohodlí domova (Edita Vitė, Lietuvos nacionalinis radijas ir televizija) přinesla téma ze zdravotnictví, které porotkyně Allweiss označila za společensky důležité a přínosné.
Poslední příspěvek prvního bloku nesl název Doufáme v nejlepší, obáváme se nejhoršího. Metka Pirc (Radio Slovenija - RTVSLO) přiblížila tragickou nehodu ve Velenje ve Slovinsku, kde se zasypal uhelný důl. Zemřel jeden dělník, ovšem dva další se pohřešují.
Čtěte také
„Dokážete si představit, jak těžké je zpracovat tento druh reportáže?“ referoval člen poroty David Jakš, který po pestré kariéře aktuálně pracuje jako ředitel Regionálních studií ČRo Plzeň a Karlovy Vary.
Porotci vyzdvihli strukturu, empatii i pečlivou práci se zvukem. Připomněli, že autor dokázal vystihnout lidskost i historický kontext a že reportáž působila mimořádně civilně a upřímně.
Ozvěny konfliktů
Začátkem třetího bloku se posluchači přesunuli do Francie. Reportáž Francouzský příběh neznámého válečného letce z Československa (Martin Balucha, Český rozhlas) porotu zaujala autentickými archivními zvuky, i když část hodnotitelů upozornila na drobné problémy se střihem a tempem. Přesto byla oceňována schopnost oživit zapomenutý kus československé historie.
Čtěte také
V reportáži Paradžanov je národní legendou své třetí vlasti – Ukrajiny (Anna Harutyunyan, Public Radio of Armenia) porotci ocenili atmosféru i jazykovou pestrost. Autorka nechala zaznít různé jazyky a dokázala vytvořit osobní portrét významného filmaře.
Pevnostní město: tři roky totální války (Andrii Sokolov, Yuliya Nayda, Ukrainske Radio (Suspilne Ukraine) zaujalo vyprávěním o městě i jeho obyvatelích. Porotci ocenili, že autor dokázal propojit osobní příběh s obecnějším obrazem války.
V reportáži Jak se policisté vyrovnali se zásahem na FF UK (Marie Veselá, Český rozhlas) porota ocenila, že autorka dala prostor samotným policistům, aby reflektovali své zkušenosti. Zaznělo, že právě audio médium dokáže podobné příběhy vyprávět citlivěji než obraz. Studentská porota označila reportáž za emotivní a silnou.
Závěr bloku patřil tématu Rumunsko: Proč diaspora v západní Evropě volí protievropské kandidáty (Markus Mueller-Schinwald, ORF). Porotci vyzdvihli analytický přístup, autentický jazyk a jasnou strukturu. Přestože zvuková kvalita nebyla ideální, reportáž působila přesvědčivě a přinesla aktuální politický pohled.
A co na to účastníci?
Třetí festivalový den v Olomouci přinesl nejen další soutěžní poslechy, ale také živé debaty mezi tvůrci a porotou. Někteří autoři dorazili osobně, jiní se připojili na dálku. Všichni ale sdíleli stejnou zkušenost: setkání se s mezinárodními kolegy a možnost vyměnit si zkušenosti napříč hranicemi.
„Je to poprvé, co se účastním podobné akce. Mám možnost setkat se se svými kolegy ze zahraničí a vidět, jak pracují. Moc si vážím příležitosti tady být. Líbí se mi myšlenka celého festivalu a odnáším si z něj spoustu inspirace,“ uvedla Anna Harutyunyan z Public Radio of Armenia.
Podobně mluvil i Antoni Rokicki z Polish Radio, který se festivalu účastní opakovaně: „Festival je skvělý, panuje tu výjimečná atmosféra, kterou cítím už od své první návštěvy v Olomouci před třemi lety. Nejvíc se mi líbí, že lidé v porotě jsou pozitivní a optimističtí.“
Autoři jsou členy studentské redakce festivalu Prix Bohemia Radio.
