Jak čelit dezinformacím? Český rozhlas na festivalu představil Ověřovnu svého zpravodajského serveru
Projekt, který se snaží vysvětlit a dosadit do kontextu polopravdy a překroucená fakta – to je Ověřovna. Martin Samek a Jana Magdoňová s kolegy vysvětlují zavádějící informace, které kolují na internetu.
Jak to dělají? O tom byla řeč na úterní besedě. Důležité je dezinformace rozpoznat. Jeden z příkladů byl e-mail s fotografií provokativně tvarované skluzavky na dětském hřišti. S pomocí zpětného vyhledání obrázku se ale zjistilo, že jde o filmovou rekvizitu, která se vůbec nenachází v České republice, ale v Kanadě.
Pohled na to, jak projekt vzniká, nám představili tvůrci i v rozhovoru po besedě
Jaké kroky byste doporučili čtenářům, když narazí na nějakou zprávu a mají podezření, že by mohlo jít o dezinformaci?
Martin Samek: To kritické zamyšlení je dobrý signál, jestliže někdo začne pochybovat o tom, co vidí. To je jeden dobrý krok. Pak doporučuji určitě internet. Zadáte do vyhledávače hesla ze zprávy, kterou prověřujete, a podíváte se, jaké odkazy tam vyjíždějí. Pokud vám to nepomůže, tak to vyžaduje nějakou sofistikovanější práci se zdroji.
Jana Magdoňová: Velmi často informaci, která vám přijde e-mailem, už někdo vyvrátil. Jde pak rychle dohledat, že to není pravda. Nesnaží se o to jenom iROZHLAS, ale i spousta neziskových organizací. Pokud tomu nevěříte, tak už to je signál, že informace může být problematická. Když to není ještě ověřené, a je to ve vaší moci, tak ověřujte dál, můžete zkoušet vyhledat původní zdroj. Jestli třeba odkazuje na nějakou lékařskou zprávu, tak si zkuste najít tu původní, pokud se odkazuje na nějakou fotku, zkuste si najít zdroj té fotky. Mnohdy zjistíte, že dřív patřila k něčemu jinému.
Martin Samek: Typicky třeba u té fotky, kdybychom chtěli být aktuální, objeví se, že pláče zraněné palestinské dítě, ale ukáže se, že je to ve skutečnosti zraněné syrské dítě, protože ta fotka je třeba z roku 2020. Tohle je ta nejjednodušší věc, kterou vy můžete udělat, podívat se na prvotní zdroj té fotky. Pokud jde o text, je dobré obrátit se na někoho, kdo už se tím zabýval. Může to být Ověřovna od iROZHLASu, může to být i stránka manipulátoři.cz nebo demagog.cz.
Jana Magdoňová: A ještě se koukněte, odkud máte tu informaci, kdo vám ji poslal, kde jste ji vzali. Samozřejmě, může vám to přijít od někoho známého, ale taky na to můžete narazit na webu, kde i ostatní články jsou nějaké podezřelé, nebo jsou agresivní a vyvolávají strach, potom bych zbystřila.
Co vás motivuje investovat tolik času a úsilí do tohoto projektu, proč si myslíte, že je to důležité?
Martin Samek: Já to vnímám jako veřejnou službu, tím, že jsme veřejnoprávní médium, když se definujeme jako zpravodajské online médium iROZHLAS.cz, tak to vnímám jako jeden z našich hlavních úkolů.
Jana Magdoňová: Když to nebudeme dělat my, tak kdo?
Co byla nejnáročnější dezinformace, na které jste pracoval/a?
Martin Samek: Teď se objevila informace, že za nárůst černého kašle můžou ukrajinští uprchlíci. A my jsme získali relevantní hlas expertky v oboru, která řekla, že je to hloupost a dodala k tomu nějaké konkrétní údaje, ale úplně stejně relevantní zdroj řekl: „Jo, může tam být souvislost.“ A teď vlastně úplně nevíte, jak to popsat a jestli teda je to opravdu tak, že za to primárně můžou.
Jana Magdoňová: Pro mě osobně byly těžké politické dezinformace úplně na začátku, kdy jsme museli oslovit i toho politika, o kterém to bylo, který to šířil. Ne vždy na nás byli milí, bylo to nepříjemné. Musela jsem se naučit se obrnit, to chvilku trvalo.
Jaká je podle vás motivace tvůrců dezinformací a jaký je jejich postup?
Jana Magdoňová: Jsou různé motivace – buď tomu opravdu věří a snaží se ochránit své okolí, opravdu žijí v tom strachu a opravdu se snaží bránit lidi okolo sebe. U těchto lidí je to prostě velice smutné. Ale pak jsou jiní, co to mají jako business, snaží se lidi vyděsit a pak jim nabídnout rychlé řešení. Ke každé dezinformaci připojí: Tady je moje číslo účtu, pošlete mi peníze a já za vás budu bojovat. Je to business model. A poslední motiv je součást hybridního boje a to je akce cizí mocnosti na našem území. Často není ani potřeba, aby těchto akcí bylo moc, protože fungují velice dobře i ti předchozí dezinformátoři.
Martin Samek: My jsme si to rozdělili do několika skupin. Někdo tomu opravdu věří a má pocit, že předkládá tu jedinou pravdu, to znamená, že jsou motivováni tou vírou. Potom jsou lidi, což neumíme demaskovat, co za to dostávají zaplaceno, regulérně je to součást nějakého výdělku, businessu. A pak jsou lidi, co to dělají z přesvědčení a snaží se nějak destabilizovat společnost. Existují studie, že se tady kromě pozemní války vede válka kybernetická a vlády do toho mohutně investují, ať už do obrany, nebo do ofenzivy.
Kromě Ověřovny pracujete na pořadu Antivirus, který upozorňuje na nebezpečí na internetu a jak se mu vyvarovat. Jaké jsou podle vás hlavní rozdíly v přípravě těchto dvou pořadů?
Jana Magdoňová: Ověřovna řeší fakta, ověřuje informace. Antivirus je pořad, který se více věnuje podvodům v kyberprostoru, ne že by nešlo o fakta. Hlavní věc tam je, pomoci lidem zorientovat se v kybersvětě. Pro spoustu lidí, když se řekne kyberbezpečnost, berou to jako téma pro ajťáky, což není pravda, kyberbezpečnost je pro každého z nás. V rámci antiviru otevíráme témata, která se týkají každého z nás, co používáme počítač a chytrý telefon. My řešíme bezpečnost v online světě. Řešíme různé podvody, co nedávat na sociální sítě, abychom ochránili děti. Mnohdy je ohrožují sami rodiče. A na tyhle věci upozorňujeme a radíme co dělat, co nepostovat. Upozorňujeme třeba na podvody na instagramu, kde vám někdo ukradne účet a pak ho využívá k tomu, aby propagoval nějaké kryptoměny. Tady je například možnost mít dvoufázové ověření. To je ten hlavní rozdíl, Antivirus je o kybersvětě, o online světě, o technologiích. Faktům a informacím se věnuje Ověřovna.
Díky tomuto pořadu jste i vyhrála letošní Kyber cenu. Víte o někom, kdo by si tuto cenu také zasloužil?
Jana Magdoňová: Za mě, mezi finalisty bylo spousta zajímavých projektů a zajímavých lidí a vlastně mi přijde škoda, že se vybere jedna věc. Ale jestli ta Kyber cena má fungovat k tomu, že se nasvítí spousta věcí, co tady v Česku je, tak ta cena dává smysl a v tom její pozitivitu určitě vnímám, že se o tom začíná víc mluvit. Ukazuje se, jaké projekty tady jsou. Někdy to může být vodítko pro školy, které chtějí zařadit digitální gramotnost a kyberbezpečnost do výuky, ale nevědí jak. Tak se mohou podívat, jaké různé projekty v Česku existují a nemusejí to složitě hledat. Tak i tohle by mohla být cesta.
Nemáte někdy pocit, že je vaše snaha sisyfovská? Jak dezinformace, tak internetové podvody pořád přibývají, možná i zvyšujícím se tempem, nemáte tedy někdy pocit, že jde o nenaplnitelnou snahu, je úplně vykořenit?
Jana Magdoňová: Co se týká dezinformací, tak tam to vyhoření je relativně rychlé a dochází k němu. Tam mi hodně pomáhá, že v Ověřovně je teď hodně zapojena redakce iROZHLASu a primárně teď ověřují mladší. Je to i skvělá věc pro začínající novináře, protože vy tam používáte základní novinářské principy, základní novinářské dovednosti, abyste tu informaci ověřili. Naučíte se na tom spoustu věcí. Ono se vám to totiž časem začne trošku opakovat, to téma dezinformace je jiné, ale ten princip, jakým vznikla, jak to ověřit, je stejný.
Padá na vás taková skepse, jestli to má vůbec smysl, když víte, že ta cesta, jak bojovat s dezinformacemi, ten fact checking, je jenom střípek celé mozaiky, který musí fungovat. Ale ta mozaika je v Česku zatím strašně děravá, u nás to moc nefunguje, tady se opravdu hlavně soustředíme na vyvracení dezinformací, ale ty další složky trošku pokulhávají.
Co se týká Antiviru, tak ten pořad funguje rok. Na začátku jsme netušili, jestli najdeme každý týden jedno téma, nakonec to nebyl problém, i když některá témata se samozřejmě opakují. U Antiviru mě fascinuje, jak jsou ti podvodníci vynalézaví, co všechno umí zneužít. Samozřejmě, když přijdou Vánoce, budou se dít podvody se zásilkovými službami a podobně. Napíší, že vám přišel balíček a budou se z vás snažit vytáhnout peníze. Ten princip je vždycky stejný, vždycky je tam snaha získat data nebo peníze. Ale jakým způsobem to zvládají ještě vylepšovat, je fascinující.
Třeba v posledním dílu jsme řešili podvody, které jsou časté. Už starý trik je, že vám někdo řekl, že vidí, jak sledujete pornografii a začal vás vydírat. Ale teď k tomu začali využívat databáze, které unikly z e-shopů. Je tam vaše adresa, vyfotí váš dům, takže se víc bojíte, že opravdu ví, kdo jste, a to mi přijde hrozně zajímavé.
Autor je členem studentské redakce webu Prix Bohemia Radio.