Petra Ševců
Natáčím dopolední a víkendové reportáže a dokumentární publicistiku.
V Olomouci jsem vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Palackého, obor divadelní věda-žurnalistika. Už ve třetím ročníku studia, v roce 2004, jsem se dostala do Českého rozhlasu Olomouc a začala s mikrofonem objevovat krásy Olomouckého kraje při tvorbě reportážního pořadu Mezi nebem a zemí /dnešní Přímo z místa/. Později jsem začala moderovat a postupně jsem vám dělala společnost ráno, přes den i večer. Mimo to jsem měla nějaký čas na starosti pořad Zvědavý mikrofon. Od ledna 2014 do července 2017 jsem měla na starosti internetové stránky a Facebook Českého rozhlasu Olomouc.
Režisér Michal Bureš mi dal také příležitost zkusit si upravit pro naše Počteníčko romány Milenec Lady Chatterleyové a Hlídač č. 47. Román Robinson Crusoe jsem upravila pro naše speciální Léto s dobrodružstvím v roce 2008 /vydán na CD v roce 2011/. Spolupracuji také s Tvůrčí skupinou Olomouc. V roce 2013 jsem společně s Josefem Königem upravila pro rozhlas román Emily Brontëové Na Větrné hůrce, který jste mohli v našem vysílání slyšet v desetidílném pokračování v režii Tomáše Soldána. Do Počteníčka na léto 2013 jsem připravila opět desetidílnou četbu z detektivního románu Michala Sýkory Případ pro exorcistu.
Na rozhlasové práci mě baví její pestrost. Mnoho jsem se díky ní naučila a učím se dodnes. Stále je kam se posouvat. Za ta léta, co jsem projížděla Olomouckým krajem za našimi reportážemi, jsem zjistila, že je pořád kam se vydávat, že je pořád co objevovat. Je to rozmanitý kraj s krásnou přírodou, zajímavými lidskými osudy a vzácnými památkami.
Kromě toho, že mám práci, která mě obohacuje, jsem členkou olomouckého Divadla na cucky. Trávím také hodně času se svými přáteli a když vyjde chvilka, ráda se vracím do Zlína za svojí rodinou, kamarády z dětství a dvěma černými kočkami. Mám ráda dobré jídlo, hudbu, filmy, knihy a ticho.
Všechny články
-
Jako ptáčata bez hnízda. Jak probíhalo nucené vnitřní vysídlování Drahanska za 2. světové války?
V období 2. světové války bylo z důvodu rozšíření vyškovského vojenského cvičiště vysídleno více než 18 a půl tisíce obyvatel z 33 obcí Drahanské vrchoviny a Malé Hané.
-
Hanácký kroj
Nejvýraznějším projevem tradiční lidové kultury na Hané je lidový oděv. Vzhledem k rozsáhlému území regionu vyniká rozmanitostí, kterou můžeme spatřit v barevnosti,...
-
Zemřel Jan Pečínka, dlouholetý vedoucí skautů z Velkého Týnce – Čechovic
V noci na dnešek zemřel dlouholetý vedoucí skautů z Velkého Týnce – Čechovic Jan Pečínka.
-
Pálení čarodějnic a stavění májek
Zvyk pálení čarodějnic o filipojakubské noci se rozvinul asi na přelomu 18. a 19. století. Má za cíl zahánět zlé duchy a síly.
-
Jan Rudolf Bečák
Významnou osobností Hané je rodák z Velkého Týnce, etnograf Jan Rudolf Bečák. V letech 1965 až 1972 působil jako ředitel Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm.
-
Začíná věhlasný cyklus přednášek Ekologických dnů Olomouc
Začal 34. ročník největšího environmentálního festivalu v České republice. Program naplňují besedy, výlety, výstavy, aktivity pro rodiny, dílny a Edojarmark.
-
Hanácké rok: Hanáčtina
Čím je specifické hanácké nářečí? Jak vůbec vzniklo? A která hanáčtina je ta pravá? I na to se zaměříme v dalším dílu našeho národopisného seriálku Hanácké rok.
-
Slýchával jsem děsivá vyprávění členů „mordpart“, vzpomíná autor Olomouckého Pitavalu Jiří Fiala
Bohemista a historik Jiří Fiala slaví 80 let. Široká veřejnost ho zná především jako autora Olomouckého Pitavalu.
-
Hanácké muzeum v přírodě v Příkazích u Olomouce
Areál Hanáckého muzea v přírodě v Příkazích u Olomouce je jedinečným dokladem hliněného stavitelství z oblasti Hané.
-
Sváteční rozhovor s arcibiskupem olomouckým Josefem Nuzíkem
Dětství strávil v obci Strání na Uherskobrodsku. Pracoval jako soustružník, ale pak se vydal na kněžskou dráhu.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 3
- 4
- 5
- 6
- 7
- …
- následující ›
- poslední »