Petra Ševců
Natáčím dopolední a víkendové reportáže a dokumentární publicistiku.
V Olomouci jsem vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Palackého, obor divadelní věda-žurnalistika. Už ve třetím ročníku studia, v roce 2004, jsem se dostala do Českého rozhlasu Olomouc a začala s mikrofonem objevovat krásy Olomouckého kraje při tvorbě reportážního pořadu Mezi nebem a zemí /dnešní Přímo z místa/. Později jsem začala moderovat a postupně jsem vám dělala společnost ráno, přes den i večer. Mimo to jsem měla nějaký čas na starosti pořad Zvědavý mikrofon. Od ledna 2014 do července 2017 jsem měla na starosti internetové stránky a Facebook Českého rozhlasu Olomouc.
Režisér Michal Bureš mi dal také příležitost zkusit si upravit pro naše Počteníčko romány Milenec Lady Chatterleyové a Hlídač č. 47. Román Robinson Crusoe jsem upravila pro naše speciální Léto s dobrodružstvím v roce 2008 /vydán na CD v roce 2011/. Spolupracuji také s Tvůrčí skupinou Olomouc. V roce 2013 jsem společně s Josefem Königem upravila pro rozhlas román Emily Brontëové Na Větrné hůrce, který jste mohli v našem vysílání slyšet v desetidílném pokračování v režii Tomáše Soldána. Do Počteníčka na léto 2013 jsem připravila opět desetidílnou četbu z detektivního románu Michala Sýkory Případ pro exorcistu.
Na rozhlasové práci mě baví její pestrost. Mnoho jsem se díky ní naučila a učím se dodnes. Stále je kam se posouvat. Za ta léta, co jsem projížděla Olomouckým krajem za našimi reportážemi, jsem zjistila, že je pořád kam se vydávat, že je pořád co objevovat. Je to rozmanitý kraj s krásnou přírodou, zajímavými lidskými osudy a vzácnými památkami.
Kromě toho, že mám práci, která mě obohacuje, jsem členkou olomouckého Divadla na cucky. Trávím také hodně času se svými přáteli a když vyjde chvilka, ráda se vracím do Zlína za svojí rodinou, kamarády z dětství a dvěma černými kočkami. Mám ráda dobré jídlo, hudbu, filmy, knihy a ticho.
Všechny články
-
Samolepka, která nese kus historie. Den otevřených dveří nabídne i komentovanou procházku za uměním
Nejen Dne otevřených dveří, ale také speciální procházky pořádané galeristou Davidem Vodou se můžete v sobotu zúčastnit. Dozvíte se během ní mnohé o Slavoji Kovaříkovi.
-
Divadelní Flora má pro mě zajímavou mikroflóru, říká režisér Michal Hába. Představí dvě inscenace
Až do 20. května máte možnost navštívit některé z představení mezinárodního festivalu Divadelní Flora. Kromě zahraničních souborů zahrají na festivalu také soubory české.
-
Sečeni lóke
Sečení luk na Hané je prosyceno ranními paprsky slunce, vůní čerstvě pokosené trávy i zpěvy lidových písniček. Ve Velkém Týnci, Pivíně nebo Velké Bystřici pak nechybí...
-
O bunkru v Přáslavicích věděl v době studené války málokdo. Dnes si ho můžete celý projít
Má čtyři patra, rozlohu deset tisíc metrů čtverečních a jeden a půl metru silné betonové zdi. Protiatomový bunkr v Přáslavicích byl vybudován v 70. letech minulého století.
-
Divadlo miluji, ale chtěl jsem ho i nechat. Trpím workoholismem, říká herec Mark Kristián Hochman
Ve čtvrtek začíná v Olomouci festival Divadelní Flora. V inscenaci Vojcek_jednorozměrný člověk se na ní v titulní roli představí herec Mark Kristián Hochman.
-
Že jsou hadi nebo pavouci odpudiví? Lidé jsou ovlivnění předsudky, říká zoolog Pavel Javůrek
Plazi, obojživelníci a bezobratlí. Ti jsou velkou chovatelskou vášní zoologa Pavla Javůrka, který působí v olomoucké ZOO. „Lásku k nim mám už od útlého dětsví,“ říká.
-
Jako ptáčata bez hnízda. Jak probíhalo nucené vnitřní vysídlování Drahanska za 2. světové války?
V období 2. světové války bylo z důvodu rozšíření vyškovského vojenského cvičiště vysídleno více než 18 a půl tisíce obyvatel z 33 obcí Drahanské vrchoviny a Malé Hané.
-
Hanácký kroj
Nejvýraznějším projevem tradiční lidové kultury na Hané je lidový oděv. Vzhledem k rozsáhlému území regionu vyniká rozmanitostí, kterou můžeme spatřit v barevnosti,...
-
Zemřel Jan Pečínka, dlouholetý vedoucí skautů z Velkého Týnce – Čechovic
V noci na dnešek zemřel dlouholetý vedoucí skautů z Velkého Týnce – Čechovic Jan Pečínka.
-
Pálení čarodějnic a stavění májek
Zvyk pálení čarodějnic o filipojakubské noci se rozvinul asi na přelomu 18. a 19. století. Má za cíl zahánět zlé duchy a síly.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 4
- 5
- 6
- 7
- 8
- …
- následující ›
- poslední »