Která dramata získají cenu Prix Bohemia Radio? Rozhodne pětice odborníků
Režiséři, tvůrci, scénáristé, vítězové prestižních cen za rozhlasové projekty. O tom, která dramata si odnesou ocenění Prix Bohemia Radio, rozhodne pětičlenná odborná porota složená z tuzemských a zahraničních odborníků.
O osudu přihlášených dramat tak rozhodne například Hana D. Lehečková. Hana pochází z jižních Čech a vystudovala obor Teorie a kritika na pražské DAMU. Autorsky debutovala v roce 2012, kdy vyhrála dramatickou soutěž Švandova divadla, které posléze uvedlo její hru V(ý)chod. Kromě divadla se věnuje tvorbě pro rozhlas (Johana a továrna na sny, Co se stalo se Zuzanou, Proč je Max taková ad.). Její seriál Vesmírné putování komety Julie uvedl Český rozhlas jako historicky prvního živě čteného Hajaju. Za svoji psychotickou novelu Svatá hlava obdržela v roce 2020 prestižní cenu pro mladé autory do 30 let, Cenu Jiřího Ortena. Do širšího povědomí se dostal také její autofikční román Poupátka. Pracuje jako literární redaktorka v nakladatelství Albatros.
O vítězích 40. ročníku festivalu Prix Bohemia Radio rozhodne 22 členů poroty. V dokumentární, dramatické, reportážní i podcast kategorii zasedne v porotě několik profesionálních osobností z tuzemského a zahraničního rozhlasového prostředí, které rozhodnou, jaká díla se dostanou do hlavní soutěže.
Čtěte také
Druhým porotcem hodnotícím díla v kategorii Drama bude Daniel Kordík. V roce 2001 spoluzakládá v Bratislavě experimentální hudební kolektiv Urbsounds. V roce 2004 odjíždí do Londýna, kde se dále věnuje experimentální elektronice a to hlavně v projektu Jamka, jehož skladba 'Wild Rose Trees' je v roce 2013 zařazena na kompilaci 'An Anthology of Noise and Electronic Music' vydavatelství Sub Rosa, mapující experimentální hudbu od roku 1930.
V Londýně pracuje v time, který má na starosti audiovizuální komunikaci pro 18 knihoven univerzity UCL. Je součástí londýnské volně improvizující scény. V roce 2013 spoluzakládá vydavatelství Earshots Recordings. Je jedním z dramaturgů bratislavského festivalu NEXT a jeho vydavatelství NEXT Festival Records. V různých projektech byl 3krát nominován v rámci experimentální hudby na cenu Radio_Head Music Awards a 2krát tuto cenu získal; v roce 2020 za album 'MimoSoto', na kterém spolupracoval s japonským improvizátorem Kenem Ikedem a v roce 2022 za své sólo album 'Ocela'. Od roku 2023 žije a působí v Praze.
Pětici porotců doplní Martin Františák, přední český režisér, dramatik a básník, od sezony 2019/2020 umělecký šéf Švandova divadla na Smíchově.
Martin Františák se narodil 5. března 1974 ve Valašském Meziříčí. Od dob středoškolských studií na tamním Gymnáziu Františka Palackého je členem indie-punkrockových kapel Hilda Sutherskillová a Nic složitýho.
Na Divadelní fakultě brněnské JAMU studoval dramatickou výchovu a následně činoherní režii, především tam však potkal řadu osobností klíčových pro jeho další tvorbu: Alexeje Pernicu, Arnošta Goldflama, Zoju Mikotovou, Pavla Švandu a další.
Čtvrtým porotcem je Michal Sieczkowski. Narodil se v roce 1978 v Lodži. Absolvoval Divadelní Akademii ve Varšavě (2001). Byl stážistou v oboru režie na KALD DAMU (2001/03) a doktorandem na katedře slavistiky Collegium Civitas ve Varšavě (2003/04).
Spolupracoval s významnými režiséry – Krystianem Lupou nebo Krzysztofem Warlikowským. Zastával post uměleckého sekretáře v divadle Teatr Polski ve Varšavě, kde také režíroval. V rámci polského roku vytvořil několik pořadů pro ČRo Vltava.
Překládá z češtiny, slovenštiny a ruštiny do polštiny a z polštiny do češtiny. Přeložil mj. Lásky jedné plavovlásky Formana, Passera a Papouška, Vlastníky J. Havelky, Konec rudého člověka D. Majlinga, Ještě chvilku M. Wojtyszka pro ND Praha nebo libreto Janáčkovy opery Z mrtvého domu.
Od 2020 roku je šéfproducentem Audiotéky. Spolu s Terezou Novákovou vede od roku 2021 na katedře scenáristiky FAMU seminář zaměřený na audio tvorbu.
Porotu v kategorii Drama uzavře dramatička a režisérka Saška Rakefová. Zajímá se o vliv emancipované hudební kompozice na metodu a estetiku režie. Zkoumá smyslový jazyk, fyzický prožitek vyvolaný zvukem včetně zvukovosti slov, inscenační postupy převádějící principy hudební kompozice do režijních a dramaturgických postupů a procesy psaní současného textu pro rozhlas a divadlo. Důležitou součástí její tvorby je obsah pro děti a kojence. Je vedoucí konsorcia projektu B-AIR, který zkoumá, jak lidé a okolní svět pojímají a prožívají zvuk; propojuje umělecké, vědecké a publicistické metody výzkumu a tvorby https://b-air.infinity.radio/en/about/. Pracuje jako rozhlasová režisérka v Rádiu Slovinsko. Vyučuje rozhlasovou hru a rozhlasovou režii na Akademii divadla, rozhlasu, filmu a televize v Lublani. Její tvorbu představila řada domácích i zahraničních festivalů, za kterou získala několik nominací a ocenění (Prix Italia Special Mention, Branislav B Cubrilović Award, Prix Marulić, nominace na Prix Europa, Palma Ars Acustica a další).
