Letošní soutěžní dokumenty se pokusily rozkrýt konspirační teorie i podstatu lidského štěstí
První festivalový den patřil dokumentům. Celkem se posluchačům zaplněného divadelního sálu na Konviktu představilo šest děl domácích autorek a autorů.
Díla hodnotili tuzemští porotci David Koubek, Markéta Nešlehová a Michal Cáb. K nim se přidal oceňovaný německý novinář Sven Preger a švédská dokumentaristka Ylva Lindgrenová, která 25 let pracuje v oddělení dokumentárních filmů Švédského rozhlasu.
Dokument Sedm dní do pohřbu od Evy Lammelové hned od prvních vteřin navodil ponurou atmosféru. Dokumentaristka zaznamenává pohřeb svojí babičky, který se kvůli koronavirovým opatřením odehrává jen pro nejbližší skupinu příbuzných.
Kromě problémů, které se řeší při každém pohřbu, poukazuje také na ty, které vyvstaly kvůli nové situaci. Debaty o tom, kdo na pohřeb vůbec bude moci jít, smutek z toho, že nikdo nemohl milovanou babičku poslední dny v léčebně dlouhobě nemocných navštívit.
Dokument byl natočen z mobilního telefonu, což mělo podle autorky výhodu v tom, že se rodina mohla chovat více autenticky. „Mobil máme u sebe všichni, takže jsme po pár dnech vůbec nevnímali, že se něco natáčí,“ vysvětlovala Lammelová. „To nebyl jen dokument o Covidu, ale hlavně o umírání,“ poznamenal porotce David Koubek.
„Oba dva jsme žili v příkoří a to nás spojilo,“ popisuje autor dalšího soutěžního díla Zúčtování paní Anny vztah s protagonistkou příběhu. Lukáš Houdek ve svém dokumentu ukazuje, že v české společnosti stále zažívají trans-lidé předsudky a nepochopení. V dokumentu sledujeme Annu, dříve Lukáše, která se rozhodla podstoupit změnu pohlaví. Šťastné chvíle jako je její svatba, střídají smutné momenty, kdy je manžel na Annu hrubý a fyzicky jí ubližuje. Ukazuje ale také její kariérní postup nebo pokus spojit se s otcem.
Porotkyně Markéta Nešlehová označila celý dokument jako masakr o dvou částech: „První část byla masakr v rámci její rodiny, druhá byl masakr na vlastních kořenech. Postupné rozbalování příběhu je jako detektivka a to celé dílo žene dopředu,“ vysvětluje Nešlehová.
„Babička Terezy dostává a čte spoustu řetězových mailů a mě napadlo z toho udělat dokument,“ vysvětloval porotě dramaturg dokumentu a zároveň moderátor celého dne Daniel Kupšovský. Autorka čtyřdílného dokuseriálu Tereza Reková, se totiž kvůli nedávnému porodu nemohla festivalu osobně účastnit.
V díle s názvem To je pravda, napsala zkoumá, co je manipulace, dezinformace, hoax, konspirační teorie, a jak je poznat. Autorka cílí spíše než na seniory na mladší generaci, které je svět řetězových emailů neznámý. Záměr autorky tak byl ukázat, že někteří senioři nemají dostatečnou mediální gramotnost a snadno uvěří dezinformacím.
Po třech vážnějších dokumentech přišla řada na radostnější téma, kterým je štěstí. Proč jsou Dánové nejšťastnější národ na světě, rozkryl ve své trojdílné sérii Jiří Pasz. „Dánsko je metafora, na které zkoumám lidské štěstí,“ dodává.
Ylva Lingerová, která pochází ze Švédska, a má tedy k Dánsku velmi blízko, poznamenala, že Dánové byli vždy radostní, zatímco Švédové jsou, trochu jako Češi, pesimističtí. Dokument má i svoji politickou linku, když tvrdí, že za štěstím Dánů může stát i velice silný sociální systém.
Po obědové pauze přišlo na řadu dílo nejmladšího soutěžícího celého festivalu, Robina Mayera. Ten se rozhodl prostřednictvím dokumentu Co se hulí za školou přiblížit zkušenosti náctiletých uživatelů marihuany.
Cílem autora nebylo bojovat za legalizaci marihuany, ale poukázat na to, že mladí lidé začínají s jejím užíváním poměrně brzy. Často mají kvůli alkoholismu rodičů odpor k alkoholu, ale chtějí se bavit, a proto sáhnou právě po marihuaně.
Poslechový den ukončil hodinový časosběrný dokument Tikot aneb Lenka 13 až 33. Ten byl jedinečný v tom, že zkoumal dvacet let života Lenky, která skončila kvůli problémům s chováním v dětském domově.
Tikot barvitě popisuje jak dospívání mladé delikventky, tak i problémy s českou ústavní péčí, kdy systém podle Lenky nevidí jedince jako člověka s city. Na konci dokumentu se autorka Bronislava Janečková setkává s dospělou Lenkou, která překonala své problémy a chce se nyní věnovat podnikání. „Vůbec jsem nečekala, že po letech uvidím vyzrálou osobnost s komplexním pohledem na svět,“ uzavřela debatu Janečková.
Autor je členem studentské redakce webu Prix Bohemia Radio.
