Poslechu nejlepších dramat dominovalo téma hranice mezi životem a smrtí
Třetí festivalový den se nesl téměř až ve spirituálním duchu. Autoři dramat zpracovávali především témata života a smrti nebo se jich dotkli alespoň metaforicky. Výjimkou byla snad jen jediná hra - Třináct, týkající se žáků základní školy. V uměleckém centru byl slyšet smích, ale i hluboké přemýšlivé ticho.
Poslech začal adaptací novely Ladislava Fukse Spalovač mrtvol v úpravě Lenky Veverkové a v režii Aleše Vrzáka. Jedná se o artificiální buržoazní klenot, jehož hudební vyjádření evokovalo stav zatracenosti. Tato realistická hra divákům zprostředkovala téměř hmatatelný zážitek, kdy protagonista jakoby promlouval přímo k lidem v sále. Ti však neustále srovnávali zpracování hlavní postavy rozhlasovým hercem Davidem Novotným s filmovým hercem Rudolfem Hrušínským.
Reto Ott, který nikdy neviděl film, ani neslyšel o původní novele, řekl, že se ho rozhlasové dílo velice dotklo:„ Byl jsem v příběhu a byl jsem spojen s herci na každé úrovni vyprávění. Šel jsem do pekla s nimi.” Ondřej Urban například ocenil zvukovou stránku díla, jako byl záznam zvukového vařiče nebo odezvy litinové vany.
Ačkoli by se zdálo, že další z her, pohádka určená pro děti okolo deseti let se tématu umírání vyhne, je tomu právě naopak. Valentýnův první den na Zemi autorky Kláry Vlasákové je hra, jež zpracovává náročné téma, tak aby bylo přijatelné i pro malé posluchače. Porotu především zaujala účelovou a citlivou hudbou a neopomenula ani dětské herecké výkony. Režisér díla Petr Mančal se ve spolupráci s autorkou snažil citlivé téma zpracovat tak, aby nebylo esejistické a co nejméně konfliktní: „Ve zvukové podobě je záměrem meditace o smrti,” řekl.
Citlivou hereckou souhru spolu vytvořili v dramatu Hilda herečka Helena Dvořáková a herec Honza Hájek. Hra francouzské spisovatelky Marie N´Diaye působila na diváky z více rovin, od přátelské až po tu nepříjemnou. Podle porotců posluchači hru buď odmítnou, nebo je její tragický příběh hluboce zasáhne. Hilda v režii Víta Vencla, je podle porotce Štěpána Pácla na začátku hrozná a jak pokračuje, tak už je jen horší a horší. To podporuje i vyjádření moderátora Aleše Vrzáka: „Přes spalovače mrtvol a průvodce smrtí se dostáváme do samotného pekla.”
Třináct - styl romantické české komedie, řeší problémy náctiletých kluků, především jejich první návštěvu školní diskotéky. Autorem je učitel Jaroslav Hejnic, který skvěle popsal prostředí v kterém se sám pohybuje. Rodinnou hru v režii Martiny Schlengelové porota pochválila především v rovině zvuku a práce s dětským hlasem. Na druhou stranu hodnotící řekli, že kdyby jim bylo třináct, nechtěli by ji poslouchat spolu s rodiči.
Terapie tmou, jejíž autorkami a zároveň režisérkami jsou Andrea Jarošová a Kristina Májová byla porotou označena za komedii s přesahem a lehkostí vyprávění. Hra, která se nevytahuje a bojuje proti cynismu a nihilismu, zaujala Marinu Feltlovou díky plastickým zvukovým změnám prostředí.
Jediným dílem bez příběhu v rámci dramat byla ve středu hra Petera Handkeho Proč kuchyň? v režii Aleše Vrzáka. Drama bylo hravé, vtipné, poetické a porotu bavila hra se slovy a zvuky. Konstantní dialogy muže a ženy - jin a jang spojují každodenní život - dějiny, zěměpis, dá se říci celý vesmír. Je to část umění, kniha zvuků, ale pro některé posluchače bylo drama poněkud složité na poslech. Ve filmovém sále se strhla diskuze týkající se řazení hry v rámci vysílacího času. Rumunská režisérka Ilinca Stihli se k ní vyjádřila takto: „Tohle je věc, kterou budete milovat nebo nenávidět. Já ji miluju.”
Z šesti nominovaných her Cenu diváků získala hra Třináct a u studentů zvítězil Valentýnův první den na Zemi, právě kvůli způsobu zpracování náročného tématu. Dramata hodnotili Ondřej Urban, profesor na HAMU, který se zabývá zvukem, divadelní režisér Štěpán Pácl a slovesná dramaturgyně z Českého rozhlasu Marina Feltlová. Díla komentovali i zahraniční hosté, konkrétně divadelní režisérka Ilinca Stihi z Rumunska a režisér, redaktor a tvůrce rozhlasových her Reto Ott ze Švýcarska.
Na to, jak mezinárodní porota rozhodla, si však musíme ještě počkat do večerního slavnostního zakončení festivalu.
