Silné příběhy a výrazný zvukový design. To spojuje fíčry z britské produkce Falling Tree Productions
Tři festivalové podvečery patřily na festivalu Prix Bohemia Radio poslechu fíčrů z produkce britské společnosti Allana Halla. Jeden z nich, Everything, Nothing, Harvey Keitel dokonce zazněl v České republice úplně poprvé. Mimo stejnou produkční společnost mají všechny tituly shodné také to, že v nich sami autoři hrají velmi významnou roli. O celé události jsme si povídali s hlavní koordinátorkou Andreou Hanáčkovou.
Proč jste zvolila právě tuto trojici pořadů Heel, Toe, Step Together; Poetry, Texas a Everything, Nothing, Harvey Keitel?
Chtěla jsem především vybrat starší tituly. Vzhledem k tomu, že se Allan Hall produkcí živí, by možná nebyl tolik ochotný u novějších titulů, nám poskytnout vysílací práva zdarma. Určitě hrálo důležitou roli i to, že fíčry dobře znám a vím, že jsou velmi poutavé a kvalitní.
Heel, Toe, Step Together je velmi emotivní příběh, ve kterém se dokonale snoubí hudba, pohyb a zpověď stárnoucího muže. Jedinečnost rytmu, starý swing, waltz a notoricky známé hity působí na posluchače dojmem zvukového filmu pro pamětníky.
Tento fíčr Katie Burningham působí jako příjemný hovor o tancování, který však přináší i mnohem závažnější témata samoty a stáří. Jako se v tanci střídají rychlé a pomalé kroky, je stejně vybalancován i tento pořad. Vždy, když se ozve tíživé téma, je vzápětí odlehčeno tancem, který přináší respondentovi i přes jeho pokročilý věk chuť k životu.
Poetry, Texas zpočátku nabízí posluchači pocit, že se ocitl v idylickém místě, kde si každý dělá svou práci a žije svůj klidný život. Dokument okamžitě posluchače vtáhne do děje a tím, že nabízí mnoho pohledů na malou vesničku Poetry, velmi podněcuje obrazotvornost.
To je pravda, drobné příběhy z vesnice Poezie se skládají jako nějaké hrabalovské panoptikum různých figur až do okamžiku, kdy zjistíme, že se s identitou tohoto místa děje něco velmi podstatného. Půda, která je v dokumentu představena skrze Indiány jako původní obyvatelstvo, se tam kvůli kvalitnímu písečnému podloží ve velkém těží a odváží do města. Obrovská jáma vedle vesnice tak výrazně mění podobu místa, k němuž se všichni obyvatelé vztahují. V závěru zjišťujeme, že co bylo dosud portrétováno, je spíše minulostí a zbožným přáním lidí, kteří už na svou Poezii vzpomínají hlavně v básních a písních.
Poslední z děl, Everything, Nothing, Harvey Keitel nabízí velmi sofistikovaný způsob rozhlasového vyprávění, které je zajímavé tím, že stojí na hranici fikčních a nonfikčních žánrů. Díky rozhlasovému médiu nahlížíme do duše meditujícího autora Pejka Malinowského.
Je to zvukově minimalistický fíčr, přesto máme pocit, že jsme v těch osmnácti minutách prožili velký kus života s Pejkem i se slavným americkým hercem Harvey Keitlem. Vše se odehrává s využitím velmi úsporných prostředků. Hlavní je výrazná práce s dechem, což u meditace očekáváme, a také ticho, které nastává jak v myšlenkách, tak i v představivosti a v pomyslných rozhovorech mezi protagonistou a slavným hercem, který náhodou medituje na vedlejší židli.
Všechny tyto tituly jsou samozřejmě v angličtině. Překlad jednoho díla byl k dispozici od Českého rozhlasu, dalších dvou se ujali studenti Katedry divadelních a filmových studií. Nebylo by však přeci jen jednodušší, vybrat díla českých tvůrců? Má vůbec v Čechách tento typ rozhlasové tvorby zastoupení?
Česká díla bychom zvolit mohli, ale musela by to být zcela jiná sekce, zaměřená na konkrétní téma, třeba způsoby vyprávění v českém dokumentu. A to už je spíše námět na odborný seminář. Českému dokumentu patří jeden celý festivalový den, posloucháme pořady z nejnovější produkce, takže je asi v rámci čtyř dnů zbytečné vytvářet českému dokumentu další festivalový blok.
Jelikož se v Česku podobné tituly příliš neuvádějí, plánujete podobnou akci i do budoucna?
O zahraniční tituly v českém znění nebo paralelním tlumočení pečuje na stanici Český rozhlas Vltava dlouhodobě Eva Trojan Nachmilnerová, zájemci tak občas mohou slyšet vynikající zahraniční fíčry. Ale je pravda, že se k nám obrovské množství krásných pořadů, které každoročně zazní v rámci Prix Italia nebo Prix Europa vůbec nedostanou.
Zájem studentů i zahraničních hostů o letošní sekci Falling Tree Productions mě vede k myšlence, že by třeba bylo vynikající přivézt příští rok na festival Wireless Nights, cyklus BBC, který reprezentuje charismatický moderátor, rocker Jarvis Cocker. Skvělé featury založené vždy na zkoumání jednoho specifického prostředí obvykle na periferii zájmu, poetické mikropříběhy a atraktivní zvuk se vysílaly už ve čtyřech sériích a stálo by za to se s tímto cyklem seznámit.
Zasvěcení rozhlasáci tu sérii znají, pro festivalové publikum by to mohlo být příjemné oživení programu. Uvidíme taky, s čím přijdou sami studenti, mohlo by být zajímavé přeložit třeba nějaký zahraniční dokumentární podcast.
