Zajímá vás svět rozhlasové a multimediální tvorby? Podívejte se na debaty s odborníky, které otevírají zásadní otázky dneška

9. listopad 2020

Čím zaujme současný český audio dokument? Jak by měla vypadat správná reportáž? Jaké místo mají rozhlasová dramata a četba v multimediálním světě a daří se českým rádiím držet krok se světovými velikány? Nejenom tyto otázky probírali odborníci na čtyřech debatách v rámci festivalu Prix Bohemia Radio 2020.

I přes netradiční online podobu festivalu v roce 2020 se sešly skupiny odborníků, které diskutovaly nad nejdůležitějšími otázkami, problémy a výzvami týkajících se čtyř soutěžních žánrů – dokumentů, dramat, reportáží a multimédií. Na záznamy diskuzí se můžete podívat zpětně, vyslechnout názory profesionálů z oboru si tak můžete poslechnout i nyní.

Současný český audio dokument zaujme příběhem i nápaditou formou

Hledání nových forem označili diskutující na první debatě jako výzvu pro dokument, protože podle nich v dnešním světě, kterému vládnou podcasty, mnohdy převažuje kvantita dostupných pořadů nad jejich kvalitou a zaujmout posluchače je tak čím dál složitější. „Chcete podcast o sbírání stolů? Určitě takový existuje,“ žertuje dokumentaristka Tereza Reková a dodává, že má strach, aby to nespělo k poklesu hodnoty rozhlasového řemesla jako takového.

Hostem diskuze byl římskokatolický kněz a publicista Jan Hanák

Na otázku, k čemu jsou audio dokumenty důležité, odpověděl v debatě dokumentarista Jan Hanák následovně: „Na audiu mě fascinuje to, že dáváme příjemci prostor pro imaginaci.“ Další důležitou otázku, kterou by si měl tvůrce položit, je otázka potenciálu přesahu tématu. „Žádné téma není lepší než druhé, protože každé téma má potenciál přesahu, pokud pátráme,“ dodává Hanák.

Objevují se stále spíše dokumenty tradičně příběhové, nebo se do popředí dostávají díla lyričtějšího rázu? Jak se v dokumentech projevuje práce se zvukem? Pusťte si debatu s multimediálním umělcem Ladislavem Železným a dokumentaristy Janem Hanákem, Terezou Rekovou, Evou Lédlovou a Ivanem Studeným.

Vidět ušima? I to umí správná rozhlasová reportáž

O své bohaté zkušenosti a postřehy a tvorbou reportáže se v druhé debatě podělili vedoucí Zpravodajství v Hradci Králové Martin Pařízek, redaktor Zahraniční redakce Pavel Novák, vedoucí Sportovní redakce Miroslav Bureš a moderátor Martin Minha.

„Pokud chceme mít dobrou reportáž, musíme s těmi dotyčnými chvíli žít,“ řekl v debatě Pařízek. Cílem tohoto žánru je prodat lidským uším to, co reportéři vidí očima. Vzhledem k tomu jsou důležité doprovodné ruchy a zvuky, které však někdy mohou reportéry naopak pěkně potrápit. „Reportér musí vnímat a slyšet i to, co se děje v okolí. Když uslyší vulgární slovo nebo něco rasistického a nemá šanci to už vystřihnout, je důležité, aby to nepřehlídl, ale okomentoval,“ doplnil Bureš.

Proč patří reportáž k nejtěžším disciplínám? A jak do pracovního života debatujících zasáhla pandemie koronaviru? Dozvíte se v debatě.

Rozhlasové drama a literatura se v multimediálním světě neztratí

Do diskuze na téma Rozhlasové drama a literatura v multimediálním světě byl pozván vedoucí Tvůrčí skupiny Drama a literatura Českého rozhlasu Martin Velíšek, dramaturgyně a překladatelka Marina Feltlová a šéfrežisér Českého rozhlasu Aleš Vrzák. Debatu vedla slovesná dramaturgyně Českého rozhlasu Zuzana Vojtíšková.

Úvodní otázky moderátorky Zuzany Vojtíškové směřovaly k hledání rozdílu zpracování a natáčení rozhlasové hry vysílané živě a standardním způsobem. „Rozdíl je samozřejmě v technologiích,“ uvedl Aleš Vrzák. Realizační tým má podle něj volnost ve výběru technologií a prostředí, které využije. Výhodou klasické metody předtočení je vysoká míra postprodukce, která může tvořit až čtyři pětiny tvůrčí práce. To ovšem neznamená, že i při standardním natáčení nelze využívat autentické prostředí, která pomáhá herci v projevu, ale rovněž vzniká autentický zvuk.

V dalších částech debaty se otevřelo téma množství původních textů pro rozhlas, dramatické a technické zpracování literatury i otázka současné pozice rozhlasových a literárních děl mezi posluchači. Pokud vás témata zajímají, pusťte si debatu.

Může rozhlas porazit Spotify pomocí vlastní audio platformy?

Platforma nebo neuronová síť. I taková slova pronikla do tuzemské rozhlasové scény a debaty na téma multimédia. Hosty diskuze byli Content Marketing Manager v Active Group Petr Uchytil, šéfproducentka audioportálu mujRozhlas.cz Anna Vošalíková, pedagožka a filozofka Dita Malečková a analytik Adam Javůrek.

Světovému trhu s nabídkou různých audio nahrávek kralují dvě společnosti, a to Spotify a Apple podcasts. Přesto ale diskutující vidí vývoj v Česku spíše optimisticky. „Souboj už probíhá, společnost Spotify chce být jako rádia, ale my jí to zadarmo nedáme. Máme výhodu českého jazyka a nabídky místního obsahu,“ ohodnotil současnou situaci Uchytil.

Ivana Veselková moderovala debatu v kategorii Multimédia

A že se jedná o správnou investici, vzápětí ukazují grafy. „Poslechovost ve službách Českého rozhlasu roste. Bylo to vidět i během začátku pandemie, kdy počet posluchačů na Spotify výrazně klesl, což se ve srovnání s platformou mujRozhlas nestalo. To je důvod, proč si zařídit vlastní platformu a nespoléhat se jen na třetí strany,“ komentuje Javůrek.

Proč jsou audio obsahy v poslední době tak oblíbené? A poskytuje umělá inteligence pouze pozitiva, nebo má své limity? I tyto otázky se řešily na debatě, poslechněte si.

Spustit audio